Teď jde o všechno. Koalice Spolu ale zase zahájila kampaň sérií výkřiků
Ve známé pohádce o pasáčku a vlkovi je základem příběhu stará Ezopova bajka. Ta pojednává o pasáčkovi ovcí, který tak často křičel, že se blíží vlk, až mu pak už nikdo ve vesnici nevěřil, když se zvíře skutečně objevilo. Podobně jako pasáček z onoho příběhu nyní působí vládní koalice, především její nejsilnější uskupení, tedy Spolu.
To se nás totiž rozhodlo zahltit výkřiky, ve kterých místo jakékoli politické strategie komunikuje jediné sdělení, a to, že jde o všechno.
Apolena Rychlíková: Teď jde o všechno. Koalice Spolu ale zas zahájila kampaň sérii výkřiků
Smysl by to přitom nedávalo ani v situaci, kdy by tento naléhavý tón použily pravicové strany poprvé. Natož, když se více než posledních několik let v žádné velké kampani nezmohly téměř na cokoli jiného.
Posledních 15 let se politika před volbami smrskla jen na „boj o demokracii“, při kterém „jde o všechno“. Letos tomu nebude jinak. Kdo po slavnostním zahájení kampaně Spolu, které navíc trefně narušili aktivisté, kritizující děsivý postup Izraele vůči Gaze a vládní ignoraci válečných zločinů, sledoval komunikaci Petra Fialy (ODS), mohl se i zděsit.
Maniakální záchvaty
Na Fialově účtu na síti X vypublikovali správci až maniakálně působící sérii zvolání, ve kterých se stávající premiér snažil vytvořit dojem historického ohrožení. „Jde o všechno, jde o bezpečnost, jde o peníze, jde samozřejmě o demokracii. Teď je čas na odvahu.“ Už zase...
Podobné maniakální záchvaty, jako předvádí Spolu, dnes působí už jen trapně a ohraně. Především pravicové strany se jimi totiž rozhodly nahrazovat program, čímž docílily jediného: Došlo k pojmovému zmatení a vyprázdnění slov, která jsou přitom pro utváření společenského konsensu důležitá.
Těžko s nimi však fungovat v situaci, kdy si termíny jako pravda, demokracie, svoboda nebo odvaha neustále privatizuje jedna strana politického spektra za účelem volebních kampaní. Po čase to zkrátka začne působit účelově a také podezřele. To si nejspíše řekli i samotní voliči.
V interním výzkumu ministerstva vnitra, který přinesl novinář Jakub Zelenka, se totiž ukázalo, že se víc než polovina voličů bojí toho, že vláda volby zmanipuluje. To je zcela děsivé a ukazuje to, kam se vyhrocená debata posunula.
Boj s Babišem morální panikou
Občany nejde donekonečna udržovat v tom typu pohotovosti, který trvale předvádí Spolu. Nelze před ně stále dokola klást tu samou emoci historické definitivy a zároveň nechávat stranou vše ostatní. To se ale přesně stalo vládě Petra Fialy, která se znovu rozhodla bojovat proti Babišovi morální panikou.
Češi preferují samostatné kandidatury oproti koalicím. Nejvíce je odmítají voliči ANO a SPD
Číst článek
Být odvážný slovy v předvolební kampani zvládne každý. Normálně vládnout a dělat politiku, to je už jiná disciplína. Spolu sází na to první a ruku na srdce: nemá na výběr. Musí nás děsit a strašit, protože to jediné jí vlastně zbylo.
Problém přitom je, že nám letos skutečně hrozí reálný diskurzivní obrat nedemokratickým směrem, zároveň ale není možné, aby se demokracií oháněly strany jen z hlediska kalkulu. Strany, které chtějí tvořit hráz proti autoritářství, musí hledat i jiné způsoby politiky, než je hysterický populismus naruby. Musí se o důvěru občanů snažit setrvale, nejen když se jim to hodí do krámu.
Pak se zkrátka nedá divit, že je Česká republika polarizovaná, a že nás to skutečně může stát hodně. Nejen Babišovo ANO, ale především Motoristé, Stačilo! a SPD z atmosféry strachu a společenského napětí těží.
A koalice Spolu jim svou kampaní jen znovu nahrála na smeč. Po letech stejně intenzivního volání do „boje za demokracii“ je totiž stále těžší uvěřit, že to s ní ODS myslí vážně.
Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found
Rusem snadno a rychle
Alexandr Mitrofanov
V digitalizaci vítězí Česko nad Německem. Na celé čáře
Lída Rakušanová
O smutných očích Ivana Olbrachta
Kateřina Perknerová
Tři eskalace války v Gaze
Jan Fingerland