Izrael nás chce poštvat proti sobě, říká vnitřně vysídlená Libanonka
Víc než milion lidí uteklo před izraelskými útoky z jižního Libanonu a jižního předměstí tamní metropole Bejrútu. Mnozí utekli do zahraničí, další přespávají ve školách, někteří i s blížící se zimou zůstávají na ulici. Ti, kdo našli vlastní náhradní bydlení, mluví o štěstí. Mezi nimi i čerstvá absolventka univerzity, které na její přání z bezpečnostních důvodů říkáme Julia.
Kdy jste se evakuovala?
Jsem z jižního Libanonu, moje vesnice je kousek od Tyru, asi 25 minut od hranice. Normálně žiju v Bejrútu, na jižním předměstí, v Dáhíji, ale přestěhovala jsem se na sever Bejrútu.
Místo, kde normálně žiju, je bombardované v podstatě každý druhý den. Izraelský armádní mluvčí vždycky zveřejní mapy míst, odkud se mají lidi evakuovat. Takže moje čtvrť byla bombardovaná. A já s rodiči jsem odešla před dvěma týdny.
Takže ne hned, když začala invaze a intenzivní bombardování…
Ještě než začala tahle velká válka, tak byly útoky na jižní předměstí Bejrútu, ale byly velmi cílené na určité představitele Hizballáhu. Byly u toho civilní oběti, ale zůstali jsme. Pak ale izraelský mluvčí vydával evakuační výzvy a zjistili jsme, že mají zasáhnout naši čtvrť, tak jsme odešli.
Válka Izraele s Hizballáhem
- Izraelská armáda zahájila ofenzivu proti militantnímu hnutí Hizballáh 1. října. Hnutí, které usiluje o zničení Izraele, totiž od 7. října 2023 na podporu spřáteleného teroristického Hamásu ostřelovalo téměř denně severní území Izraele raketami, což způsobilo smrt a evakuaci obyvatel.
- Na to Izrael odpověděl vzdušnými údery a pohrozil rozsáhlejší operací, která by umožnila návrat desetitisíců evakuovaných Izraelců do svých domovů.
- Situace se ještě vyostřila po útocích pagery na členy Hizballáhu a následném zabití vůdce hnutí Hasana Nasralláha. Konflikt nicméně tvrdě dopadá nejen na Hizballáh, ale také na civilní obyvatelstvo Libanonu. Počty obětí jdou do tisíců, nedají se však nezávisle ověřit.
Máte přehled o tom, jak je na tom váš dům, jestli a jak je zničený? A máte to vůbec jak zjistit?
Můj soused má kamaráda, který vždycky po každém útoku vyráží do té čtvrti a posílá video se záběry ulice, jak jsou různé domy poškozené. Můj dům, kde bydlím, je sice nějak mírně poškozený, ale nebyl přímo zasažený.
Budova naproti a budova vedle a pak další, o kus dál, byly bombardované. Náš dům má rozbitá okna a takové to normální poškození, ale bombardovaný nebyl.
A místo, kde jste teď, si pronajímáte, nebo jste u známých?
Patří to mojí tetě, která má i kanadské občanství, a když to začalo, odjela. Máme štěstí. Nájmy v Bejrútu jsou teď šílené. Dřív byl nájem bytu asi 500 dolarů, teď je to třikrát čtyřikrát víc. A k tomu majitelé chtějí zaplatit několik měsíců dopředu, třeba půl roku. Je to šílené, pokud se vám vůbec povede najít nějaký byt.
Víte, jak jsou na tom lidi z vašeho okolí, sousedi z jižního Bejrútu. Našli něco jako vy, nebo jsou ve školách?
Všichni jsou někde vysídlení, ale co vím, tak si všichni našli nějaké náhradní bydlení. Tady v Bejrútu, v Ašrafíji, v Hamře, ale i jinde, třeba na severu Libanonu. Naštěstí lidi z našeho domu mají peníze a můžou si to dovolit. Někdo možná chvíli byl ve školách a náhradních přístřešcích.
‚Ten, kdo porazil Izrael.‘ Jak silný je Hizballáh, jakou má pozici v Libanonu a může ho vláda podpořit?
Číst článek
Mluvil jsem například s jedním křesťanem, který mi říkal, že jeho komunita mezi sebe přijala uprchlíky z jihu, i šíity. U nich si ale zjišťuje, jestli to nejsou členové Hizballáhu, protože na ně Izrael útočí a mohli by tak ohrozit i křesťanskou komunitu. A bojí se, že to může vyvolat napětí.
To se dá čekat. A byla taky otázka času, kdy se něco takového stane. Izrael nás chce poštvat proti sobě, hlavně proti šíitům. A daří se jim to. Z jihu odešly celé rodiny. I rodiny členů Hizballáhu. A Izrael útočí na celé rodiny, nejen na Hizballáh.
Izraelská armáda na to namítá, že Hizballáh své představitele záměrně obklopuje lidskými štíty. Ví, že na ně bude Izrael útočit a úmyslně kolem sebe mají ženy a děti.
To je šílené. Víme, že když chtějí, tak jsou jejich útoky přesně cílené na konkrétního člověka i bez civilních obětí. Třeba úplně první útok, který provedli na Dáhíju, byl na jednoho palestinského velitele.
Život pod palbou. ‚Souseda zasáhla část rakety,‘ popisují lidé na severu Izraele česky a slovensky
Číst článek
Zabili jeho a nebyly tam žádné civilní oběti. Jen on a jeho bodyguard. Ale teď většinu obětí útoků tvoří civilisti. Často jen oni. A většina útoků, kde umírají civilisté, je bez jakéhokoli varování.
Když jsem slyšel jeden z útoků, všiml jsem si, že upozornění přišlo necelou hodinu před ním. Je to dost na to, aby se ta zpráva včas rozšířila a lidi se evakuovali? Jak si tu informaci Libanonci předávají?
Většinou hodina je v pohodě. Někdy je to třeba jen deset minut. Byla tu třeba jedna evakuační výzva ve čtvrti Burž Baražna. A bombardovali tam 11 minut po zveřejnění toho varování. Takže mít na to hodinu je skoro jako privilegium. Varování zveřejňují místní média hned, jak se objeví.
Vidím, že zprávy tady běží na mnoha místech nepřetržitě. Ale každý přece jen není neustále u televize nebo na telefonu. Jak si lidi výzvy předávají?
Já třeba sleduju hodně různých kanálů. Twitter, Instagram. Jsou na to i whatsappové skupiny. A tam to je okamžitě.