Počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021, na momentálních 16 %. Vyplývá to z exkluzivních dat projektu, na kterém spolupracují Český rozhlas a PAQ Research.
Od listopadu se na 22 procent zvýšil počet domácností, které musejí za bydlení dát víc než 40 procent svého příjmu, a nezbývá jim tak dost na ostatní náklady.
Počet domácností, kterým po zaplacení potravin a nákladů na bydlení zbývá jen 100 korun na den na osobu, vzrostl od listopadu 2021 z devíti na dvanáct procent.
Český rozhlas se spojil se sociology ze společnosti PAQ Research, která stojí například za výzkumem Život během pandemie, aby zmapoval dopady zvyšující se inflace energetické krize a dalších problémů.
Český rozhlas odstartoval projekt Česko 2022: Život k nezaplacení, ve kterém mapuje dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů na finanční situaci rodin.
Český rozhlas spolu s výzkumnou organizací PAQ Research spouští exkluzivní projekt, v němž mapuje dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů, které dopadají na české domácnosti.
Kvůli inflaci bude mít vláda letos vyšší příjmy. Podle Kalouska by je měla využít k pokrytí na valorizaci důchodů, na obranu a surovinovou bezpečnost nebo na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.
Kvalitní zubní kartáček nebo krabici pracího prášku hází většina lidí do nákupního košíku bez rozmýšlení. Jsou ale domácnosti, které si na drogistické zboží musí našetřit. A ne vždy se to podaří.
„Zhruba devět milionů lidí a k tomu milion dětí se nachází ve velice těžké situaci – pokud nedostanou humanitární pomoc, jejich život se ocitne v přímém ohrožení,“ varuje pracovník Člověka v tísni.
Letošní zpráva Oxfamu, jakkoli v jádru nepřekvapivá, opět důrazně poukazuje na zásadní dysfunkci současného ekonomického uspořádání, která představuje časovanou bombu pro společenskou stabilitu.
„Kvůli dluhům a hladu jsem byla nucena prodat i svou ledvinu,“ popisuje Afghánka. Za prodej ledviny dostala asi 30 tisíc korun, zotavování ale neprobíhá dobře. Na rodinu proto nemá kdo vydělávat.
Domácnosti v Česku si v prvním roce epidemie příjmově polepšily, a to hlavně díky penězům od státu. Nejrychleji předloni rostl příjem lidem nad 65 let.
Prezident Zeman sklízí od politiků chválu i kritiku za to, že se ve vánočním poselství opřel do Zelené dohody. Je Green Deal šancí, jak modernizovat českou ekonomiku, nebo ohrožuje sociální stabilitu?
„Uvědomíte si tu obrovskou nejistotu lidí ze změny režimu a z toho, co bude dál – jak bude režim postupovat v oblasti vzdělávání nebo lidských práv,“ říká Jan Šindelář z organizace Člověk v tísni.
Žebříček říká, že ve velkých městech jsou dobré služby i výdělky, proto se tam stěhují vzdělanější i aktivnější lidé. Otázka však zní, co si myslet o městech a regionech, které skončily na jeho konci?
„Myslím, že svět bude afghánský stát opět dotovat. Tak trochu si tím platíme výkupné – polovina ze 40 milionů Afghánců se může dát do pohybu,“ říká Tomáš Kocian z Člověka v tísni.
Za rok a půl dostal magistrát 107 žádostí - dvě třetiny žadatelů byly rodiny s dětmi - hlavně matky samoživitelky. Zbývající třetinu tvoří senioři nebo hendikepovaní lidé.
Ministr průmysl a obchodu chce podle svých slov pomoct ohroženým rodinám. Dříve uvedl, že asi desetina českých domácností ohrožených energetickou chudobou bude mít nárok na jednorázové dávky.
Studie Katolické univerzity Adrése Bella uvádí, že z 28 milionů Venezuelanů žilo loni v extrémní chudobě takřka 68 procent lidí, letos se jejich počet zvýšil na 76,6 procenta.
Zatímco se seniory je u nás dlouhodobě nakládáno poměrně instrumentálně – jako s lidmi, kteří se jednoduše nechají opít rohlíkem, opačné emoce budí mladí lidé.
Slavná Univerzita Johnse Hopkinse to považuje za prospěšnou kultivaci svého okolí, tamní chudá černošská komunita za jedno z nejdrastičtějších vysídlování poslední doby.
Epidemie koronaviru je pro obyvatelstvo válkou zbídačených zemí dalším z řady problémů, se kterými se potýkají. Nemocnice ale nemají dostatečné vybavení a minimální jsou i testovací kapacity.
Ačkoliv se míra nezaměstnanosti v Česku výrazně nezvýšila, řada pracujících se setkala s omezením práce a příjmu. Nejvíce ohrožení byli lidé ve službách, kteří mají částečné úvazky či pracují načerno.
„Krize se podepsala na duševním zdraví především mladých dospělých do 24 let, členech těžce finančně postižených domácností a ženách s nezletilými dětmi,“ vysvětlují vědci v prvním díle série.