Vezměme si třeba penzijní reformu – respektive její část –, a to věk odchodu do důchodu. V roce 2011 prosadil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) penzijní reformu, která mimo jiné počítala s nekonečným navyšováním věku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: A pracovali až do smrti aneb Důchodová reforma verze 2025

Takže mladší generace by klidně pracovaly třeba do 70 let. Jak tehdy Drábek uvedl, vzhledem k tomu, že se navyšuje průměrný věk dožití, není důvod, aby lidé nepracovali podstatně déle než dnes.

Nutno říci, že Drábkova reforma dlouho nevydržela. V roce 2016 ji zrušila vláda Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD) a zastropovala důchodový věk na 65 letech.

Paradoxně jediný, koho museli přemlouvat, aby souhlasil, byl tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Nakonec souhlasil – s odůvodněním, že nepůjde proti vůli dalších dvou koaličních partnerů.

Pětikoalice chce věk navyšovat

Uplynulo 13 let a v parlamentu je novela zákona o důchodovém pojištění, která navrhuje – a teď chvilka napětí –, postupné navyšování věku odchodu do důchodu. A opět bez limitu. A kdo je dnes proti? Andrej Babiš, který se nechal slyšet, že pokud se jeho hnutí vrátí do vlády, vrátí věk odchodu do důchodu zpátky na 65 let. Přece nenechá lidi udřít, jak řekl.

Jak ukázaly krajské volby, pravděpodobnost návratu Babišova hnutí do vlády je poměrně vysoká. Takže je vlastně otázkou, jestli koalici stojí za to prohnat celým legislativním kolečkem pozměňovací návrh k novele zákona o důchodovém pojištění, kterou předložili koaliční poslanci ve shodě s ministerstvem práce a sociálních věcí, která právě navyšuje důchodový věk. Sice velmi pomalu, ale bez konce.

Argumenty jsou tehdy i dnes totožné: Státní rozpočet nebude schopný vyplácet důstojný důchod nastupujícím silným ročníkům.

Řešení jsou dvě – za prvé je to zvýšení věku odchodu do důchodu, za druhé důraz na vlastní úspory. A protože penzijní reformu, která by počítala s povinným spořením do privátních penzijních fondů, si už také česká politika vyzkoušela a zamítla ji, nezbývá než nahnat „staré“ do práce.

Teoreticky je to naprosto v pořádku. Prakticky je dobře, že vznikl seznam profesí, které by mohly odejít do penze dřív, protože některá práce se nedá dělat donekonečna.

Příprava trhu práce na starší? 

Co se zdá být daleko obtížnější, je samotná připravenost trhu práce na nástup starých. Za prvé je česká ekonomika hodně závislá na průmyslu – a i přes relativně vysokou robotizaci je tu mnoho manuálních činností, které vyžadují sílu, soustředění a šikovnost. Tedy to, co staří rapidně ztrácejí.

A za druhé je tu obecná neochota – či neschopnost na obou stranách – k domluvě. Pro mnoho HR oddělení je člověk nad 50 stále starý, a to bez ohledu na znalosti a schopnosti. Mnozí zaměstnanci vyššího věku se zase nechtějí učit něco nového a počítač je pro ně stále nepřítel.

Rychlé stárnutí populace, které nás čeká v následujících dekádách, bude náročnou zkouškou pro všechny.

A pokud máme jako společnost tuto demografickou zatáčku vybrat aspoň trochu pro všechny důstojně, musí se stát zaměstnávání starých normou. Stejně jako celoživotní vzdělávání bez ohledu na věk.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít