O svých hrdinských činech sir Nicholas Winton nemluvil, i jeho rodina se o nich dozvěděla až v 80. letech. Jeho syn ho popsal jako skromného muže, který měl i ve vysokém věku neobyčejně bystrou mysl.
Ženě je 69 let, žije střídavě v Praze a na Šumavě, kde pomáhá s programem v hartmanické synagoze a za člena Židovské obce ji doporučil i rabín Karol Sidon.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
Ve washingtonském Muzeu a památníku holokaustu připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu. 27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda nacistický vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
Výrok způsobil v Německu vlnu nevole. Kancléř Scholz nad výrokem vyjádřil „znechucení“, jeho nedostatečná okamžitá reakce mu ale v Německu vynesla ostrou kritiku.
V domě má vzniknout policejní stanice nebo pobočka policejní akademie, v budoucnu se v ní mají konat školení o lidských právech pro policisty. Stavba má svému novému účelu začít sloužit v roce 2026.
Dub za druhé světové války zachránil život židovským bratrům, kteří se schovávali před pronásledováním v jeho dutině. Dlouholetá pověst se nedávno stala pravdivou. Výzkumníci shromáždili důkazy.
Před 80 lety – 2. srpna 1943 – vypukla v Treblince ve východním Polsku vzpoura. Spolu s povstáním v Sobiboru a ve varšavském ghettu patří k nejvýznamnějším činům židovského protinacistického odboje.
„Přišlo nám zvláštní, že oproti svědectvím Židů není místo na internetu, kde by se shromažďovala svědectví Romů,“ říká o vzniku webu svedectviromu.cz historička Čapková.
Bylo jim třináct či čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného a okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o talentu autorů.
Jak psát knihy o vážných tématech či osobních traumatech? Kdo má přednostní právo hovořit o sexuálním násilí nebo holokaustu? Pro iROZHLAS.cz odpovídá filozof a pracovník Akademie věd Tomáš Koblížek.
Stánek s nápisem Ice Love se tam objevil koncem minulého dubna. Mluvčí osvětimského muzea řekl, že nemohli stánek odstranit, protože stojí na soukromém pozemku.
V roce 1939 se Arnošt a Bedřiška Schwarzbartovi rozhodli ochránit svého patnáctiletého syna a poslali ho do Dánska. Přesto se Otto dostal do Terezína, válku ale přežil.
Příběh šestnáctiletého chlapce, který byl šéfredaktorem časopisu Vedem, básníkem, romanopisce i začínajícím filozofem, je dnes jednou z klíčových připomínek zrůdností 2. světové války.
Příčinou úmrtí bylo srdeční selhání. Informoval o tom v neděli server Romea.cz. Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.
Exposlanec SPD Miloslav Rozner už dříve odmítl, že by chtěl popírat holokaust. Tvrdí, že jen kritizoval vysokou odkupní cenu vepřína stojící u pietního místa v Letech.
„Louisa měla těžký a tragický osud. Byla krásná a jsem si jistá, že i laskavá žena - tak jako moje babička. A my ji chceme vzdát úctu,“ říká pravnučka ženy z portrétu.
Českou přeživší do Izraele po válce zavály události v Československu. Svůj životní příběh sepsala v několika knihách. Poslední vyšla zatím jen v hebrejštině, jmenuje se Dům v ulici Granátových jablek.