Na oficiální představení nového muzea přijely stovky lidí - hlavně pozvaní hosté. Často jde o potomky Židů, kteří právě v továrně pracovali, což je zachránilo před smrtí ve vyhlazovacích táborech.
V Argentině zemřel jeden z posledních přeživších ze Schindlerova seznamu, tedy skupiny Židů zachráněných před nacistickým vyhlazením německým podnikatelem Oskarem Schindlerem. Bylo mu 99 let.
Gironeová byla jednou z asi 24 000 přeživších, kteří stále žijí ve více než 90 zemích světa, vyplývá z loňské studie Claims Conference. Počet přeživších nacistických zvěrstev se ale rychle snižuje.
„Persekuce probíhaly dost jinak, i proto je složitější obraz holokaustu Romů na Slovensku zvedat, nehledě na všeobecnou ignoraci informací o historii Romů,“ říká romistka Helena Sadílková.
Uplynulo sice osm dekád, aktualizací a stahování se zejména k situaci v Evropě mezi léty 1938 a 1945 je ale za poslední léta velké množství," komentuje ředitel Památníku národního písemnictví Stehlík.
O svých ztrátách, zažitých hrůzách i obavách z nových krizí ve světě v areálu německého vyhlazovacího tábora Auschwitz mluví nejmladší generace pamětníků.
Mezinárodní den památky obětí holokaustu si připomínají lidé ve světě i v Česku. Například v Terezíně tradičním průvodem světel nebo vystoupením Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Před šesti lety zemřel Jiří Brady. V Česku známý především kvůli kauze se státním vyznamenáním. Tento článek se ale zaměřuje na jeho dětství, zatčení rodičů a následný život v internačních táborech.
O svých hrdinských činech sir Nicholas Winton nemluvil, i jeho rodina se o nich dozvěděla až v 80. letech. Jeho syn ho popsal jako skromného muže, který měl i ve vysokém věku neobyčejně bystrou mysl.
Ženě je 69 let, žije střídavě v Praze a na Šumavě, kde pomáhá s programem v hartmanické synagoze a za člena Židovské obce ji doporučil i rabín Karol Sidon.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
Ve washingtonském Muzeu a památníku holokaustu připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu. 27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda nacistický vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
Výrok způsobil v Německu vlnu nevole. Kancléř Scholz nad výrokem vyjádřil „znechucení“, jeho nedostatečná okamžitá reakce mu ale v Německu vynesla ostrou kritiku.
V domě má vzniknout policejní stanice nebo pobočka policejní akademie, v budoucnu se v ní mají konat školení o lidských právech pro policisty. Stavba má svému novému účelu začít sloužit v roce 2026.
Dub za druhé světové války zachránil život židovským bratrům, kteří se schovávali před pronásledováním v jeho dutině. Dlouholetá pověst se nedávno stala pravdivou. Výzkumníci shromáždili důkazy.
Před 80 lety – 2. srpna 1943 – vypukla v Treblince ve východním Polsku vzpoura. Spolu s povstáním v Sobiboru a ve varšavském ghettu patří k nejvýznamnějším činům židovského protinacistického odboje.
„Přišlo nám zvláštní, že oproti svědectvím Židů není místo na internetu, kde by se shromažďovala svědectví Romů,“ říká o vzniku webu svedectviromu.cz historička Čapková.
Bylo jim třináct či čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného a okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o talentu autorů.
Jak psát knihy o vážných tématech či osobních traumatech? Kdo má přednostní právo hovořit o sexuálním násilí nebo holokaustu? Pro iROZHLAS.cz odpovídá filozof a pracovník Akademie věd Tomáš Koblížek.
Stánek s nápisem Ice Love se tam objevil koncem minulého dubna. Mluvčí osvětimského muzea řekl, že nemohli stánek odstranit, protože stojí na soukromém pozemku.
V roce 1939 se Arnošt a Bedřiška Schwarzbartovi rozhodli ochránit svého patnáctiletého syna a poslali ho do Dánska. Přesto se Otto dostal do Terezína, válku ale přežil.
Příběh šestnáctiletého chlapce, který byl šéfredaktorem časopisu Vedem, básníkem, romanopisce i začínajícím filozofem, je dnes jednou z klíčových připomínek zrůdností 2. světové války.