28. září 1941 v poledne začalo v protektorátu Čechy a Morava platit stanné právo, které stálo život stovky českých vlastenců. Stanné soudy rozhodovaly o osudech tisíců lidí.
Nařízení podepsal 1. září 1941 tehdejší šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Reinhard Heydrich, který se stal o necelý měsíc později také zastupujícím říšským protektorem.
Pamětníci, politici, a s nimi i skauti v Terezíně uctili památku obětí nacistické perzekuce. Při příležitosti 76. výročí osvobození je Památník Terezín celou neděli zdarma přístupný taky veřejnosti.
S pokusy s jedovatým plynem jako prostředkem pro vraždění začal nacistický režim už na podzim 1939. Prvními oběťmi přísně tajného programu s názvem T4 byli pacienti psychiatrických klinik.
„Od ledna přicházejí zprávy o tom, že režim zřizuje koncentrační tábory, ve kterých jsou lidé označováni do skupin podle barevných značek,“ přibližuje Pavel Havlíček.
Čtyřicet snímků pořízených za druhé světové války v terezínském ghettu ukrývá takzvané Album GT. Fotografie pocházejí z pozůstalosti rozhlasového redaktora Milana Weinera.
Vydání schválil americký soud loni v únoru a v listopadu ho potvrdila odvolací instance. Odůvodnila to tím, že dotyčný byl „aktivním účastníkem jedné z nejtemnějších kapitol v dějinách lidstva“.
Protektorát Čechy a Morava||red|Literatura|Knižní soutěž
Scenárista a badatel Miloš Doležal navazuje na svou loňskou sbírku dokumentárních povídek Čurda z hlíny novou trojicí příběhů. Jednu z ústředních rolí dostává Josef Čapek.
Podle šéfredaktora portálu Paměť národa Michala Šmída je svědectví Františka Schnurmachera ojedinělé, mimo jiné také dobou svého vzniku. Nahrávka odhaluje příběh o velikém dramatu rozvětvené rodiny.
Jedenáctý ročník předávání Cen Paměti národa se konal bez hostů, laureátů i studentského orchestru. Uskutečnil se v Národním divadle, kde byl přítomen pouze moderátor Martin Veselovský a hudebníci.
Nejdůležitější byla zásmažka, vzpomíná Magda Barnea na transport nacisty. Zažila Osvětim, kde přišla o matku a otce, i Bergen-Belsen. Osvobození ji zastihlo v Terezíně.
48:38
Světlá nad Sázavou||Eva Trnková, Adam Drda|Historie|Příběhy 20. století
O své židovské kořeny se Kalenský začal zajímat až po roce 1989. Říká, že po válce se o těžkých záležitostech nemluvilo, „nikdo se k tomu nechtěl vracet, všichni chtěli myslet spíš na budoucnost“.
82 dětí nacisté zavraždili v plynovém autě – nejmladšímu byl jeden rok. Jen několik jich Němci vybrali na poněmčení. O osudu dětí se matky dozvěděliy až po válce.
Židé, kteří přežili, byli po válce v obrovské nejistotě, jestli vůbec získají československé občanství. To se týkalo především migrantů z Podkarpatské Rusi, kterou anektoval Sovětský svaz.
Šlo zároveň o popravu největší. Stalo se tak jen několik dnů před koncem války. Šest dní poté osvobodila Terezín Rudá armáda. Některé z odbojářů zachránil strach z epidemie skvrnitého tyfu.
Zařízením za 12 let existence prošlo nejméně 200 tisíc lidí, z nichž asi 41 500 zahynulo. Tábor v Dachau sloužil jako model pro další koncentrační a vyhlazovací tábory zřizované nacisty.
Na dvou z 361 zveřejněných snímků je podle odborníků také někdejší dozorce John Demjanjuk, který byl odsouzen v Německu v roce 2011 za napomáhání k vraždám více než 28 000 Židů k pěti letům vězení.
Nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau osvobodila sovětská Rudá armáda v sobotu 27. ledna 1945 odpoledne. Ještě tři dny před tím Tomáš Radil nevěděl, jestli přežije.
Při výstupu z vlaku čekal na židovské muže budoucí architekt šoa Adolf Eichmann, který je oslovil cynickými slovy, pronesenými v židovském jazyce jidiš. Holokaust začal tady.
Dopisy, úřední dokumenty, ale i různé další předměty našel v sutinách na půdě majitel domu. Historici je považují za výjimečné právě tím, že pochází přímo z Terezína a je jich velké množství.