Zapomenutá jména. Památník Ticha pátrá po osudech lidí, které fotograf zachytil v terezínském ghettu
Neznámé tváře, za kterými se skrývají zapomenuté osudy československých Židů. Čtyřicet snímků pořízených za druhé světové války v terezínském ghettu ukrývá takzvané Album GT. Po totožnosti lidí na fotografiích teď pátrá Památník Ticha, a to společně s odborníky z Židovského muzea v Praze a Památníku Terezín. Snímky pocházejí z pozůstalosti novináře a rozhlasového redaktora Milana Weinera.
„To album bylo celou dobu u nás doma schované mezi jinými alby. Respektovala jsem to, že ta rodina o vzpomínkách svého otce moc nechce hovořit, tak jsem kolem něj jen tak potichu našlapovala,“ řekla Radiožurnálu Věra Weinerová.
Odborníci pátrají po totožnosti lidí zachycených na dosud nezveřejněných fotografiích z druhé světové války. Poslechněte si reportáž Lucie Korcové
Svého tchána Milana Weinera nikdy osobně nepoznala. Zemřel v roce 1969 ve věku nedožitých 45 let. Za války prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem. O svých zážitcích z nacistických koncentračních táborů ale nikdy nemluvil. Album tak leželo zapomenuté víc než 70 let.
„Říkala jsem si, že by bylo fajn z těch fotek udělat výstavu. A ono se to celé sešlo úplně krásně tím, že jsem začala spolupracovat s Památníkem Ticha, s (jeho ředitelem) Pavlem Štinglem. A to album jsem jednoho krásného dne vzala a ukázala mu ho,“ doplnila Weinerová.
Kdo jsou lidé na fotografiích, kdo je vyfotil a jak se snímky dostaly z ghetta? To jsou otázky, na které teď odborníci hledají odpovědi.
„Album má asi 10 na 8 centimetrů. Ty fotky jsou malinkaté, tak jak se tenkrát dělaly. Nemůžeme s jistotou říct, že to nafotil Milan Weiner, i když měl zkušenost s focením,“ vysvětluje Věra Weinerová.
Obraz Terezína
Kromě tváří konkrétních lidí je na snímcích vidět, jak Terezín za války vypadal – co si tam lidé přivezli nebo jak si zařídili improvizované bydlení. Jsou tam i fotografie pořízené z oken, které ukazují běžný život v ghettu.
„Můžeme se dohadovat, kdy vznikly. Protože Milan Weiner odjel do Terezína 10. srpna 1942 a pobýval tam až do září 1944, předpokládáme, že ty fotografie vznikly v tomto období,“ přibližuje Věra Weinerová.
Vzali nás, děti, abychom ty urny naházely do Ohře, líčí hrůzy Terezína. Zachránil ji transport do Švýcarska
Číst článek
Na rozdíl od jiných ghett – třeba v Lodži nebo Varšavě – neexistují z Terezína téměř žádné fotografie. Dochovaly se jen propagandistické nacistické filmy určené za války k tomu, aby před Mezinárodním výborem Červeného kříže zakryly skutečné poměry v ghettu.
„A vždycky někdo vezme nějakou takzvaně mrtvolku – po filmařsku řečeno – a udělá z toho ilustraci k nějakému článku nebo filmu. A léta se o tom vedou diskuse a spory, že to vlastně není správné, protože to jsou vlastně vylhané obrázky. A my najednou máme v rukou 40 fotografií, které jsou skutečně s lidmi,“ vysvětluje ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
Cesta za osudy
Album nazvané podle první strany G. T. tak podle něj vydalo mimořádné svědectví. Pátrání po osudech zachycených lidí je ale teprve na začátku.
„Zatím se nepodařilo nikoho identifikovat, protože ta výzva běží velmi krátce. My jsme ji vydali v periodikách, které vydávají židovské organizace, a pak jsme spustili po sociálních sítích a je to otázkou minulého týdne. Takže teď čekáme, co ta výzva udělá,“ dodává Věra Weinerová.
Všechny fotografie chce Památník Ticha zveřejnit až příští rok na podzim na velké výstavě, kterou připravuje.
Součástí výzvy Pomozte nám najít jména je teď 10 portrétů mužů a žen. Pomoct můžou ti, kteří poznají některou z tváří nebo se setkali se samotným Milanem Weinerem.
