Francouzští poslanci vyslovili nedůvěru vládě. Poprvé od roku 1962
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
3:42
‚Sáhli jsme si na dno.‘ Jednou z nejsložitějších věcí po požáru Notre-Dame byla stavba ikonické věžičky
Číst článek
Vyslovení nedůvěry se očekávalo vzhledem k postojům opoziční krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) a několika levicových opozičních stran, které mají dohromady v dolní komoře většinu. Při spojení těchto dvou bloků nakonec proti vládě hlasovalo 331 poslanců z celkových 574, uvedla agentura Reuters. Francie takovýto konec vlády zažívá poprvé od roku 1962.
„S tímto usnesením o nedůvěře bude všechno závažnější a složitější,“ varoval těsně před hlasováním končící premiér Barnier, který v proslovu hájil své rozpočtové plány.
Uvedl, že jeho návrh rozpočtu na příští rok neobsahoval téměř nic jiného než bolestivá opatření, ovšem takovýto postup si podle něj žádá stav státních financí. „Tato skutečnost nezmizí mávnutím kouzelného proutku v podobě usnesení o nedůvěře,“ řekl.
Francouzská vláda s rozpočtem obešla poslance. Ti budou brzy hlasovat o vyslovení nedůvěry
Číst článek
Francie patří k nejzadluženějším zemím EU a Barnier ve snaze zkrotit růst státního dluhu navrhoval výdajové škrty i navyšování daní. Jeho vláda úřadující od září ovšem neměla v Národním shromáždění stabilní většinu a jednala o finální podobě návrhu s RN.
Na všechny požadavky strany Le Penové nepřistoupila a nakonec se rozhodla návrh sociální části rozpočtu přijmout bez souhlasu poslanců, čímž vyvolala hlasování o důvěře.
Barnier musí po porážce podat demisi. Premiérem byl jmenován 5. září, jeho funkční období tak bude jedno z nejkratších ze všech předsedů vlád od začátku páté francouzské republiky v roce 1958. Je pravděpodobné, že Barnier bude úřadovat nějakou dobu v demisi, než prezident Macron jmenuje nového premiéra.
Jak ale napsala agentura Reuters, jakýkoli nový premiér bude při prosazování návrhů v parlamentu čelit stejným výzvám jako Barnier. Dolní komora je rozdělená mezi tři velké frakce, konkrétně levicový blok, krajní pravici a centristické strany vedené stoupenci Macrona, přičemž ani jedna nemá sama většinu. Nové parlamentní volby se přitom mohou konat nejdříve v létě příštího roku.
