Situace se za deset let zhoršila. Nedostatek kvalifikovaných učitelů je třeba řešit, podotýká Bek
Stát si musí od vysokých škol objednat vyšší počty absolventů některých oborů, jako jsou například zdravotnické, učitelské či technické. Na čtvrtečním Sněmu Rady vysokých škol to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Společenskou potřebu některých oborů podle něj zohledňuje i letošní rozpočet vysokých škol. V českých školách se podle Beka prohlubuje podíl nekvalifikovaných učitelů, tedy učitelů bez pedagogického vzdělání.
Situace se podle Beka za deset let zhoršila. O nedostatku kvalifikovaných učitelů a učitelů některých specializací se mluví dlouho, odborníci poukazují i na nedostatek například školních psychologů.
3:18
Ministerstvo chystá příručku pro práci s transgender žáky. ‚Škola má zajistit bezpečný prostor,‘ hlásí
Číst článek
„Je jasné, že když teď začneme s objednávkou více učitelů, tak vlastně první absolventi budou přicházet do škol s velkým zpožděním,“ řekl Bek. Roste podle něj i poptávka po školních psycholozích.
Ministerstvo by podle něj mělo společně se zástupci pražské pedagogické fakulty představit příští týden výsledky studie, která ukazuje stav učitelského sboru. Stát si podle ministra potřebuje objednat více absolventů například i v oborech, které souvisejí s výrobou a vývojem polovodičů, s energetikou nebo nelékařskými zdravotnickými profesemi.
Vysoké školy budou letos pracovat s 34,9 miliardy korun. Je to o čtyři miliardy více, než měly podle schváleného rozpočtu na minulý rok. Bek také apeloval na vysoké školy, aby se meziroční navýšení rozpočtu projevilo ve mzdách zaměstnanců, které jsou z těchto peněz placeni.
Ministr zopakoval, že v Česku je mezi mladými lidmi málo vysokoškolsky vzdělaných, zároveň připomněl rozdíly mezi regiony. Za málo vysokoškoláků podle Beka vládu kritizují zaměstnavatelé. Podle dat OECD za rok 2023 mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let.
Obce a kraje dostanou 11 miliard na nepedagogy a neinvestice. Financování zřizovatelem kritizují odbory
Číst článek
Průměr zemí OECD byl 41 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji jde o 14 procent, v Ústeckém asi o 16 procent.
Nárůst počtu studentů vysokých škol má být podle Beka postupný, neměl by ohrozit kvalitu výuky. Rozpočet podle něj zároveň zohledňuje regionální rozdíly ve vzdělanosti obyvatel. Vysoké školy v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji budou mít podle Beka možnost zvyšovat počty studentů ještě více. Dostanou na to navíc zhruba 71 milionů korun.
Počet přijímaných studentů by vysoké školy měly podle Beka zvyšovat i v souvislosti s nárůstem počtu lidí, kteří končí vzdělání na střední škole. Zvýšit by ho měly všechny vysoké školy s výjimkou takzvaných výzkumných univerzit, jako je například Univerzita Karlova, či uměleckých vysokých škol, od nového akademického roku o tři procenta, uvedl dříve.
