Proč do toho zatahovat medicínu? Úřední změna pohlaví je právo každého člověka, míní sexuolog
Operace či hormonální léčba od července nebude podmínkou úřední změny pohlaví. Takový požadavek byl podle Ústavního soudu v rozporu s lidskou důstojností. Pro změnu je nyní podle ministerstva zdravotnictví potřeba diagnóza transsexualismu vydaná sexuologem. Potvrzení potřebuje úřad k zápisu do matriky. „Tímto rozhodnutím se dostáváme mezi naprostou většinu evropských zemí,“ říká pro Radiožurnál sexuolog Petr Weiss.
Sám budete potvrzení o změně pohlaví vydávat. Změní se tímto nějak dosavadní posuzování a jeho průběh?
Mění se úplně všechno. Tímto rozhodnutím se dostáváme mezi naprostou většinu evropských zemí, které už delší dobu, několik let, nevyžadovaly sterilizaci, tedy chirurgický zákrok pro změnu pohlaví.
Lékaři nebudou mít jistotu. Chtěli jsme, aby si lidé mohli sami zažádat o změnu pohlaví, říká sexuolog
Nicméně to přináší několik komplikací, kterým jsme se mohli vyhnout, kdyby na to zákonodárci mysleli trochu dříve. Například podle občanského zákoníku je matkou žena, která dítě porodila, ale odteď budou děti rodit i úřední muži. Takže stačí změnit znění zákona, aby vyhovovalo: Matkou dítěte je člověk, který dítě porodí.
U nás je úřední změna pohlaví několikaletý proces. Pokud ji teď někdo bude chtít bez operace nebo hormonální léčby, povede to ke zkrácení délky čekání?
Jsou tam určité lhůty, které musí zachovávat i sexuologové, kteří budou ta potvrzení vydávat. Lhůta je šest až dvanáct měsíců sledování, aby sexuolog mohl diagnózu potvrdit.
Ale v této souvislosti jsme jako Sexuologická společnost České lékařské společnosti bojovali o to, abychom tato potvrzení vydávat nemuseli. V současné době, kdy proces přeměny pohlaví trvá rok a více, je člověk v kontaktu se svým ošetřujícím sexuologem a ten se přesvědčí o správnosti své diagnózy. Odteď tuto jistotu lékaři zdaleka mít nebudou.
Operace či hormonální léčba nebude podmínkou úřední změny pohlaví. Postačí posudek sexuologa
Číst článek
Proč ji mít nebudou? Změní se něco na tom posuzování?
Do této doby patřila mezi kritéria posuzování například touha chirurgicky změnit své pohlaví nebo takzvaný real life test. V takovém případě musel člověk dle dosavadního zákona minimálně po dobu 12 měsíců žít v roli opačného pohlaví a tím prokázat, že toho skutečně bude schopen i po přeměně pohlaví, a to jak sám sobě, tak i svému ošetřujícímu lékaři.
Řekl bych, že to je teď zpochybněno. Uvidíme, jak se nakonec usadí kritéria a posuzování pacientů.
Pokud toto teď odpadne, na základě čeho budete vydávat ta potvrzení?
Sám to spolehlivě nevím, nedokážu odpovědět. Toto jsme nechtěli. Chtěli jsme, aby to bylo „on demand“, kdy člověk sám přijde na matriku a požádá o změnu pohlaví. Řekne, že se cítí být ženou nebo mužem a aby mu změnili úřední pohlaví. To je v pořádku, je to právo každého člověka.
Ale proč do toho zatahovat medicínu? Ta by měla být omezena na ty případy, kdy chce pacient hormonální i chirurgickou terapii. Bohužel naši zákonodárci, respektive ministerstvo to nevyslyšelo.
‚Rodiče se bojí transgenderu.‘ Čunek nechal ve Vsetíně zrušit školní akci Kluci v sukni, holky v saku
Číst článek
Vy jste transsexualitu v jednom z rozhovorů definoval jako jakýsi rozpor mezi hardwarem-tělem a mezi softwarem-duší. Zdá se logické, že lidé chtějí se svým tělem něco udělat, pokud tam ten rozpor je, ale vždycky to tak není. Pokud chce někdo úřední změnu pohlaví, ale přitom zůstat ve svém těle, jde tu stále o transsexualismus?
Nejsem si úplně jist, ale určitě to i podle nové klasifikace duševních poruch není duševní porucha. Je to genderový, rodový nesoulad.
Nemusí to být tak vyhraněné, jako to bývalo v minulosti. Ale právě proto říkáme, ať zůstane možnost kompletní změny pohlaví včetně hormonální a chirurgické terapie a současně, aby ti, kteří nechtějí hormonální terapii ani chirurgickou změnu pohlaví, měli možnost úřední změny pohlaví bez zásahu medicíny či sexuologů.