Průzkum ukázal, že jsou lidé na politickou elitu poměrně přísní. „Vnímají, že by měla platit silná morální pravidla, minimálně taková, jaká klademe na sebe, někdy dokonce přísnější,“ říká socioložka.
Data Eurobarometru za posledních 20 let ukazují, jak se jednotlivé evropské země k Evropě vztahují, co považují za problém, ale vyplývá z nich také, že v postoji k EU neexistuje žádné status quo.
Jako naopak méně akutní téma vnímají podle socioložky Paulíny Tabery Češi třeba školství, fungování úřadů nebo nezaměstnanost. Za úplně nejméně důležité poté považují žít podle náboženských zásad.
Jde o lidi, kteří se vyznačují jen nízkým zájmem o společenské a politické dění. A na většinu výzkumných otázek a konspiračních a dezinformačních narativů odpovídají, že „neví“.
Ve společnosti tvoří asi desetiprocentní skupinu a byli velmi viditelní třeba během migrační krize v roce 2015. Právě ta znamenala podle politologa Jana Charváta základ pro české konspirační podhoubí.
Podle výzkumníků Paulíny Tabery a Matouše Pilnáčka z CVVM může klesající důvěra v politické instituce a média vést k autoritářskému systému či společnosti, která bude plná apatie.
Výzkumníci se shodují, že většina společnosti konspirační a dezinformační narativy odmítá a demokracii dlouhodobě pokládá za nejlepší způsob vlády. Zároveň to ale neznamená, že konspirace nemají vliv.
I když se shodují v náklonnosti ke konspiracím, i tak je mezi oběma skupinami zásadní rozdíl. A to v míře důvěry ve stát, jeho instituce, politický systém a média.
Slovensko čekají v září parlamentní volby, politická scéna je ale rozdrobená. „Fragmentovaná je demokratická i populistická scéna. Je to postavená na osobnostních antipatiích,“ říká Paulína Tabery.
„Andrej Babiš zůstal tam, kde byl doteď, to jest v opozici bez vlivu na výkonnou moc,“ říká Lubomír Kopeček. „Podle mě se ani příliš nezmění to, jak funguje hnutí ANO. Babiš zjevně zůstane předsedou.“
„Na jedné straně si 93 procent lidí myslí, že suverenitu je třeba bránit za každou cenu. Vlastní síly ale odhadujeme jako relativně špatné. O to více tedy oceňujeme členství v NATO,“ říká socioložka.
Češi by podpořili uhlíkovou daň, pokud by se zapojil celý svět a zisky by nešly do uhelných regionů, ale na vyšší důchody a nižší daně. Postoje Čechů ke klimatu přibližuje socioložka Paulína Tabery.
Zatímco v zahraničí se víc táhne za jeden provaz, v České republice byl okamžik solidarity jen krátký. „Z různých důvodů došlo k výrazné polarizaci,“ řekl v debatě Plusu filozof Daniel Novotný.
Česká společnost se nedělí na dva tábory, ale do šesti tříd, vyplynulo z unikátního průzkumu pro Český rozhlas. O tom, co ji štěpí, byla Veřejná debata Českého rozhlasu Plus v Ústí nad Labem.
Stojí proti sobě v české společnosti dva nesmiřitelné tábory? Podle průzkumu Rozděleni svobodou, který Český rozhlas spolu se sociology připravil k 30. výročí sametové revoluce, je situace složitější.