Netanjahu plánuje vyčistit Gazu. Vlastní zemi tím ale dovede k mezinárodní izolaci, myslí si Kalhousová
Izrael je podle agentury AFP ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích, ale Gaza bude nakonec celá pod jeho kontrolou. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Bohužel to tentokrát nevypadá na výstřelek, kterým by chtěl Netanjahu přitlačit Hamás ke zdi,“ říká v pořadu Jak to vidí... na Dvojce analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.
Netanjahu se přitom netajil, že izraelským cílem je naprosté odzbrojení Gazy, konec vlády Hamásu a etnická čistka Gazy. „Otázkou teď je, jak na to bude reagovat Hamás a jestli vůbec bude ještě možné dosáhnout nějaké dohody v rámci jednání, kde jsou prostředníky Katar, Egypt a Spojené státy americké,“ říká Kalhousová.
Host: ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Irena Kalhousová. Moderuje Vladimír Kroc
Budoucí uspořádání Pásma Gazy včetně její správy přitom bylo od začátku předmětem mnoha debat. Nabízela se palestinská samospráva, což však Izrael odmítá. Mluvilo se i o vládě odborníků nebo o výpomoci jiných arabských zemí, které by byly schopny zajistit v Gaze bezpečnost alespoň po nějakou dobu.
Toto všechno ale teď jde stranou, pokud je Izrael odhodlán pokračovat ve vojenské operaci s cílem naprosto Gazu okupovat, navíc se záměrem násilně odsunout civilisty.
‚Všechny dostaneme zpět.‘ Izrael je ochoten přijmout dočasné příměří v Gaze za účelem výměny rukojmích
Číst článek
„Bohužel to tentokrát nevypadá na výstřelek, kterým by chtěl Netanjahu přitlačit Hamás ke zdi. Zdá se mi, že izraelská vláda je teď skutečně přesvědčena o tom, že bude schopna takto šílený plán provést,“ uvažuje analytička.
Záměry Izraele vyvolaly odpověď i západních spojenců. Evropská unie kvůli katastrofální situaci v Gaze chystá revizi Asociační dohody s Izraelem. Podle Kalhousové ale bude záležet na tom, kam až státy EU zajdou.
„Asociační dohoda má dva hlavní pilíře – politický dialog s Izraelem a ekonomickou spolupráci, přičemž EU představuje pro Izrael největší trh. Pokud by tedy EU uvalila embargo na dovoz izraelského zboží nebo minimálně zavedla cla, mělo by to na už tak velmi zkoušenou izraelskou ekonomiku obrovský dopad.“
Trpělivost u konce
Trpělivost s izraelskou vládou ztrácí i Velká Británie, která uvažuje o pozastavení jednání o obchodní dohodě. „Velká Británie samozřejmě není tak velký trh jako EU, ukazuje to ale směr, kterým se tyto státy včetně Kanady hodlají vydat,“ hodnotí Kalhousová a dodává, že zřejmě neskončí jen u tohoto.
Analytik: Vyhladovět Hamás znamená vyhladovět celou populaci Gazy. Ceny potravin stouply o 500 procent
Číst článek
„Francie společně se Saúdskou Arábií chystají summit, kde by měl být uznán Palestinský stát. Nevíme, kolik evropských zemí se k nim přidá. Domnívám se ale, že jich možná bude mnohem více, než by to bylo za normálních okolností, kdy by válka v Gaze směřovala ke konci a k politickému řešení.“
Izraelská diplomacie nicméně kritiku ze strany Evropské unie a dalších ostře odmítla. „Izraelským diplomatům samozřejmě nezbývá nic jiného, než se snažit evropské pokusy o kritičtější pozici vůči Izraeli nějak torpédovat. Odpověď ale leží jinde.“
„Izrael by měl začít realisticky vnímat to, co se děje v Gaze a přestat prosazovat vojenské řešení. Požadavek, aby Hamás skončil, je naprosto legitimní. Na tom se shoduje Západ i arabské země. Pokud ale Izrael v tuto chvíli požaduje ještě navíc etnickou čistku Gazy, nemůže se divit, že za to zaplatí obrovskou cenu v podobě mezinárodní izolace, sankcí a bojkotu všeho izraelského obecně,“ dodává Irena Kalhousová.
