Popravy českých odborářů a dunění děl. Poslední týdny v protektorátu Čech a Moravy byly plné napětí
Blížící se fronta, dunění děl, ale taky pokračující teror německých okupantů proti českému obyvatelstvu - tak vypadaly poslední týdny a dny v protektorátu Čechy a Morava před vypuknutím celonárodního povstání českého lidu. Právě dění v protektorátu v předvečer povstání se věnujeme v prvním dílu našeho seriálu k 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.
Jaké následky může mít milostná avantýra kněžny s chasníkem - tak by se ve zkratce dal popsat film Martina Friče, který měl premiéru 16. února 1945. Byl to poslední československý film uvedený v kinech před osvobozením.
Ani filmová novinka, ale nemohla zastínit skutečnost, že válka se přesouvá stále blíže protektorátu. Už v březnu zahájila Rudá armáda Ostravskou operaci a postupovala na české území. Na druhém konci předmnichovské republiky dorazily 18. dubna první jednotky americké armády do ašského výběžku.
„Všem posluchačům, dobrý večer. Situace na frontách a na zbytcích území dosud ovládaných Němci je zralá pro bezpodmínečnou kapitulaci Třetí říše.“ Zatímco 28. dubna 1945 ve večerních hodinách informoval Hlas svobodné republiky na vlnách BBC, že válka už nemůže trvat dlouho, nacisté na okupovaném českém území ve své tvrdosti rozhodně nepolevovali.
„Neustále probíhající popravy českých odbojářů. Napětí, jestli se Praha stane jevištěm frontových bojů, každodenní přítomnost spojeneckých letadel na protektorátním nebi, vzdálené dunění děl fronty a podobné jevy,“ popisuje situaci historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.
Vítání vězňů
„Pozdravujeme srdečně a radostně jménem všech Čechoslováků naše drahé spoluobčany v Buchenwaldu a ve všech ostatních táborech v Německu, jež spojenecký postup zachránil a vrátil národu, který sám též brzo bude svobodný,“ tak na konci dubna vítal Hlas svobodné republiky vězně, kterým se podařilo přežít nacistické koncentrační tábory a dočkali se osvobození.
48:16
Lahvička od inkoustu a dětská tiskárna. Příběh Lucy Topoľské rozené Hrbkové a její rodiny
Číst článek
I v ghettu Terezín a v Malé pevnosti se Němci chystali k ústupu. „Tam, kde se to ochabování německé kontroly projevuje, tak je ghetto v Terezíně, které Němci předávají Červenému kříži a vzniká pomocná akce, která má zabránit šíření tyfové epidemie, která tam řádí,“ připomíná historik.
Mezitím, co lékaři od 4. května bojují o život nemocných vězňů v terezínském ghettu, napětí v protektorátu se stupňuje.
„První masové projevy konce protektorátu přicházejí 4. května po oznámení zrušení němčiny jako úředního jazyka v protektorátu, kdy dochází k masovému zamazávání německých nápisů, dokonce k vyvěšování československých vlajek, které do té doby byly zakázané pod trestem smrti. A vlastně to je ten nárůst toho napětí před tím výbuchem celonárodního povstání,“ dále vysvětluje Jakl.
