Izraelská nevládní organizace Hnutí za kvalitní vládu v červenci podala odvolání právě k nejvyššímu soudu s odůvodněním, že zákon de facto eliminuje soudní moc a měl by být soudem zrušen.
Unijní migrační balíček zpřísní detenční právo i pohraniční procedury. Aby ale mohla nová pravidla platit, musí je schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu.
Polská veřejnoprávní média se podle kritiků za posledních osm let dostala pod mimořádně silný vliv tehdy vládnoucího Práva a spravedlnosti, přičemž strana jejich vedení obsadila svými lidmi.
Unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu. Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP.
Johanssonová také varovala před aktuálním rizikem teroristických útoků. Komisařka uvedla, že nyní jsme v období, kdy je riziko terorismu v Evropě velmi vysoké.
„Ukrajina udělala neuvěřitelný kus práce a to za krátkou dobu, navíc ve válečném stavu,“ chválí pokrok v rozhovoru pro iROZHLAS.cz stálá představitelka Česka při EU Edita Hrdá.
Přes 6000 zdravotníků nebude od prosince sloužit přesčasy. Zajištěna bude akutní péče, ambulantní návštěvy a operace budou odloženy. Potřebuje české zdravotnictví zásadní reformu?
„Ukrajina má v řadě hodnocených států výjimečné postavení tím, že je ve válce. Je to obdivuhodné, ale opravdu pracuje na reformách, na reformě ústavního soudnictví, obecných soudů,“ popisuje Jourová.
„Evropská unie není instituce, která vznikla proto, aby se přelévaly peníze z jednoho konce Evropy na druhý,“ připomíná podstatu Martin Dvořák v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Balíček vzhledem k tomu, že se na něm muselo shodnout všech pět stran koalice, nutně připomíná dort pejska a kočičky. Je v něm všechno, o čem kdy kdo slyšel a současně nic zásadního.
Ke změně ústavy musí vládní návrh získat podporu více než 50 procent voličů celonárodně a také většiny voličů v nejméně čtyřech ze šesti australských států.
Co přinesla úterní návštěva předsedkyně Evropské komise v Česku? Má český premiér pravdu, že se zatím nepodařilo nasměrovat členské země EU k inovacím?
„Vláda otálí s důležitými změnami a my ztrácíme konkurenceschopnost.“ Po zaměstnavatelských svazech se s tímto upozorněním v otevřeném dopise obrátili na premiéra Petra Fialu (ODS) i exportéři.
Růst průměrné mzdy se stále nevyrovnal inflaci a reálné výdělky tak klesají. Změnit by se to mohlo příští rok. Podle ekonoma Münicha ale Česku chybí dlouhodobé reformy.
Změny daní by podle šéfa PAQ Research měly více reagovat na zrušení superhrubé mzdy před třemi lety. Systém sociálních dávek by měl být jednodušší a více motivovat k práci, říká.
Předlohu měnící na šedesát zákonů čeká v dolní komoře druhé čtení. V něm mohou zákonodárci podávat pozměňovací návrhy. Opozice jich chce uplatnit desítky, některé jsou ve sněmovním systému už nyní.
„Problém byl víc v systému než ve špatně rozložených kapacitách,“ popisuje potíže kolem letošních přijímacích zkoušek na střední školy ředitel odboru vzdělávání na ministerstvu. Co se má změnit?
Od 1. září měla původně platit vládní novela systému penzí, prezident zákon ale nepodepsal. Co to znamnená, komentoval ve vysílání Českého rozhlasu Plus politolog Stanislav Balík.
„Vláda prohospodařila možnost udělat z balíčku relativně moudrý krok. Názor těch, kteří společné stanovisko hledají nelehko (odboráři a zaměstnavatelé), nevyslyšela,“ řekl Středula.
V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně. Detailní soupis navržených změn poskytne ve čtvrtek ministerstvo financí.
Ekonomové upozorňují na některé paradoxy vládního návrhu: například zkušený lékař se 120tisícovým platem zdaní každou další hodinu přesčasu vyšší sazbou, než ještě lépe placený ředitel nemocnice.
Nastal vhodný čas k reformám. Hospodářská krize posledních let odhalila slabiny jednotlivých ekonomik, proto je třeba nedostatky napravit a pokud možno otevřít cestu pro další vzestup.
Zatímco zrušení superhrubé mzdy pomohlo spíše bohatým, změny, o kterých má po prázdninách rozhodnout sněmovna, zvyšují ve vládou navržené podobě daně rovnoměrně napříč společností, říkají ekonomové.
Ve středu vstoupil v Izraeli v platnost nový kontroverzní zákon, který oslabuje Nejvyšší soud odnětím jeho pravomoci rušit neústavní vládní rozhodnutí na základě jejich „přiměřenosti“.