Johanssonová uvedla, že představitelé unijních institucí vyjednávali dva dny a dvě noci v kuse. A dohoda se podařila. Podle Metsolaové se dnešní den zapíše do historie. Dohodu o migraci a azylu označila za přelomovou.

Detaily konečného znění reformy zatím nejsou známé. Migrační pakt počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami běženců i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Série norem zavádí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části běženců, finančně nebo materiálně.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opakovaně zdůrazňoval, že pro Česko bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který ze způsobů si vybere.

„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil na začátku prosince v Bruselu Rakušan.

Dohody o problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě Česka jde o uprchlíky z Ukrajiny.

Konečnou podobu migračního paktu musí ještě formálně potvrdit plénum Evropského parlamentu a Rada Evropské unie. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru.

Zdeňka Trachtová, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít