S rostoucím odstupem od listopadu 1989 se do hodnocení současného a minulého režimu a jejich srovnání stále více promítají i jiné vlivy. Například osobní zkušenosti Čechů i hodnocení současnosti.
Co s tím? Chtělo to reformy, ale bez politických změn to možné nebylo. K tomu historik Jan Křen trefně poznamenává: „Pokud šlo o řešení problémů, husákovské vedení bylo v pasti“.
Od 90. let se dočkalo evropských úspěchů jen několik ruských a ukrajinských klubů. České týmy vyšly z transformace jako jedny z nejsilnějších ze zemí bývalého Východního bloku.
56 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a 35 let od sametové revoluce je podle něj česká politika plná politiků, kteří kloužou po povrchu a na voliče kašlou.
Přesně před 35 lety vystoupil tehdejší šéf komunistů Jakeš s projevem v Červeném Hrádku. Původně tajný proslov unikl na veřejnost a některé jeho části, zejména věta o „kůlu v plotě“, poté zlidověly.
Cílem převratu, do kterého byli zapojeni i úředníci nebo vojáci, bylo v první řadě osvobodit generála Kutlvašra, velitele Pražského povstání, který už v té době byl vězněn komunistickým režimem.
V Česku jsou asi 3000 soudců a soudkyň, podíl bývalých straníků je tedy necelých šest procent. Jejich počty postupně klesají, může za to generační obměna.
Režisér Petr Jančárek, producent Jiří Konečný a hudebník a exprezidentův přítel Michael Kocáb zachycovali, jak se Václav Havel snažil sžít s tím, že už není hlava státu.
„Zajímavá událost byla, že se objevily anonymní dopisy, které byly adresovány Václavu Havlovi a Daně Němcové, od kohosi, kdo tvrdil, že se chce na paměť Palacha upálit,“ popisuje historik Tomek.
Kriminalistka Jiřina Hofmanová zkoumá vývoj vraždění v Česku za posledních čtyřicet let. Podle ní se od sametové revoluce zhoršilo násilí pachatelů i se snížil jejich věk.
„Musíme se všichni podílet na tom, aby na Slovensku byla větší míra pohody a menší míra nenávistí, aby lidé měli důvod a motivaci se vracet,“ řekla Čaputová pro Radiožurnál.
Podle Alexandra Vondry (ODS) připomíná tvrzení Grety Thunbergové, že jí kromě boje za klima jde o změnu systému, válku vedenou ve stylu Lenina či pseudonáboženství.
Jedním z hesel sametové revoluce bylo Zpátky do Evropy, a to nejen politicky, ale také ekonomicky. „Dohnat Západ“ se ovšem Česku nepodařilo ani za více než 30 let, míní hosté podcastu Chyba systému.
Hostky Anna Šabatová, signatářka a mluvčí Charty 77 a Hana Holišová se zúčastnily svátečního vysílání. Hovořily o pravdě, lidských právech i obavách o budoucnost.
„Čím hůře se nám tu společně bude fungovat, tím hůře se každému z nás bude žít. Je to trochu úkol pro každého z nás, abychom si tu realitu dělali trochu příjemnější,“ řekl v rozhovoru Karel Kovář.
„Nejsme v katastrofických číslech, ale cítíme extrémní vystrašení do budoucna. Nevíme, kam jdeme, česká společnost očekává, že co bude dál, bude už jen horší,“ popisuje nálady ve společnosti Hořejš.
„V 90. letech začal nový velký příběh a idea pokroku byla polita živou vodou. Měli jsme daný horizont a dobře se nám z něj žilo, byli jsme ukotvení,“ vysvětlila filozofka Tereza Matějčková.
„Mladí si myslí, že moje generace si odnesla to nejlepší a jejich vyhlídky jsou horší než ty naše. A to je špatně,“ zdůrazňuje historik Timothy Garton Ash.
„Pracujeme na tom, aby si politici uvědomili, že by mělo jít pro stát o prioritu. A podobně jako v dalších vyspělých zemích na západ od nás by těmto rodinám měli pomoct,“ uzavírá Vlček.