Na Slovensku podle agentury Bloomberg Komisi nejvíc vadí zrušení finanční prokuratury a změna v trestním zákoníku, kde došlo ke zmírnění trestu za drobné krádeže, nově jsou jen přestupkem.
„Mnozí jednoduše sklopí uši, jako se to stalo v roce 1969. Řeknou si, že jim to za to nestojí, a poddají se. Nese to znaky normalizace,“ konstatuje Michal Vašečka.
„Jestli chcete vyhrát volby, musíte lidi přesvědčit, ne označit za nepřítele,“ říká bývalý ministr financí a viceguvernér Evropské národní banky Ivan Pilip.
Trojice slovenských vládních stran ve společném prohlášení tvrdí, že lidé skandovali štvavá hesla a že za případný další útok na představitele vládní koalice bude nést odpovědnost politická opozice.
Odsouzený bývalý šéf již zrušeného elitního útvaru slovenské prokuratury ÚSP Dušan Kováčik byl ve středu propuštěn z vězení před odpykáním osmiletého trestu za korupci a vynášení důvěrných informací.
Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že po červnových volbách do Evropského parlamentu Směr dostal návrh, zda se do Strany evropských socialistů nechce vrátit.
Současný ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok neměl v souboji o předsednický post strany Hlas-SD protikandidáta. Podle politologa Samuela Abraháma mu ale chybí charisma a popularita Petera Pellegriniho.
Andrej Danko není vůbec spokojený. Nelíbí se mu počet ministerstev SNS i to, že není předsedou parlamentu. Snaží se proto částečně vyvázat z povinností v domácí politice.
„Mrzí mě, že jsme se vás dostatečně hlasitě nezastali, když jste byla na náměstích a u mikrofonů napadána mnohem hlasitěji,“ řekla Krnáčová Čaputové, která si po jejích slovech musela otřít slzy.
Podle listů SME a Denníku N výsledek znamená, že se premiérovi Robertu Ficovi (Směr), v jehož straně Pellegrini dříve působil, povedlo konsolidovat svou moc.
Čelní představitelé vlády a strany SMER totiž prý považují každého, kdo s nimi nesouhlasí, za nepřítele a odmítají s kýmkoli diskutovat. Proto je potřeba s jejich voliči mluvit a vysvětlovat pojmy.
Hlavním tématem protestů je spor o změny trestní politiky státu a zrušení speciální prokuratury a snižování trestů za korupci. Demonstrace proběhly přesně 100 dní po nástupu Fica k moci.
Zájemci o úřad slovenského prezidenta mají poslední den na registraci. Do půlnoci musí odevzdat podpisy buď patnácti poslanců, nebo patnácti tisíc občanů. První kolo voleb se bude konat 23. března.
Shromáždění organizuje opozice kvůli vládním návrhům změn v trestním právu včetně zrušení úřadu speciální prokuratury, který dohlíží také na vyšetřování několika kauz z doby vládnutí strany Smer.
„Máme Slovensko rádi a budeme ho bránit. Ficovi a jeho vládě vůbec nejde o Slovensko,“ řekl z pódia u úřadu vlády šéf nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka.