Prohlašováním o „denacifikaci Balkánu“ to před dvěma lety začalo, nyní se hovoří o riziku nové války v jihovýchodní Evropě. Podrobnosti přináší pořad Svět ve 20 minutách.
Mezinárodním dnem památky obětí masakru se stane 11. červenec. Oficiální názvem dne bude „Mezinárodní den přemítání a připomínky genocidy ve Srebrenici roku 1995“.
V červenci roku 1995 v bosenském městě zavraždili členové vojska Republiky srbské přes 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. Stovky těl obětí doposud jejich pozůstalí hledají, aby je mohli pohřbít.
Nizozemsko již dříve přiznalo politické chyby, ale dosud se odmítalo jasně omluvit. V červnu se premiér omluvil nizozemským vojákům, kteří byli vysláni do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“.
Armáda bosenských Srbů obsadila v červenci 1995 srebrenickou enklávu, za jejíž bezpečnost měly ručit mírové sbory OSN. Početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se Srbům rozhodli neklást odpor.
„Tato válka je samou svou povahou genocidní – pokud jde o to, jaký jazyk Rusové používají, nebo způsob, jakým válku vedou. To je naprosto jasné,“ řekl pro CNN Azeez Ibrahim z New Lines Institute.
„Zvěrstva“ v Buče odsoudila mimo jiné britská ministryně zahraničí, zástupci Evropské unie a Německa. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy.
Zatímco bosňáčtí politici a příbuzní válečných obětí rozhodnutí uvítali, zástupce bosenských Srbů v tříčlenné kolektivní hlavě bosenského státu je odmítl. Pohrozil zahájením procesu rozdělení země.
Hlavním problémem, souvisejícím s verdikty trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jsou nacionalistické narativy jednotlivých zemí, které si jeden každý rozsudek z Haagu vykládají po svém.
Ratko Mladić velel srbským jednotkám během masakru v Srebrenici v červenci 1995 i během obléhání Sarajeva v letech 1992 až 1996. V roce 2017 byl odsouzen na doživotí, proti verdiktu se odvolal.
„Málokterá událost je tak detailně zdokumentovaná jako masakr ve Srebrenici. Většina obětí byla doslova kost po kosti exhumována, očíslována a určeno DNA, máme 6900 jmen obětí,“ říká Matyáš Zrno.
Masakr spáchaný na východě země v oblasti, která se nyní nachází v bosenské Republice srbské, je jediným zločinem z války v letech 1992-1995 označeným mezinárodní justicí za genocidu.
Canon vznikl v roce 2006. Jeho úkolem je být podkladem pro výuku holandských dějin a u mladých Holanďanů rozvíjet schopnost, jak zvládnout vlastní dějiny v jejich rozpornosti a protichůdnosti.
Nyní šedesátiletý Savčić čelí obvinění, že v červenci 1995 vydal rozkaz 65. ochrannému motorizovanému pluku, aby zajal, popravil a pohřbil dospělé bosenské Muslimy z chráněné zóny OSN ve Srebrenici.
Celkový počet obětí srebrenického masakru, který Mezinárodní soudní dvůr OSN označil za genocidu, se dodnes jen odhaduje, nejčastěji se hovoří o 8000 mrtvých.
Za poslední rok ztotožnilo identifikační středisko v severobosenské Tuzle ostatky 140 zavražděných. Většina rodin ale nesouhlasila s pohřbem, protože těla často nejsou kompletní.
Přestože málokdo nezaujatý pochybuje o tom, že Ratko Mladić je válečný zločinec, doživotní rozsudek, který nad ním vynesl Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii, za sebou zanechává pachuť.
Ratko Mladić, kterého soud ve středu v Haagu odsoudil k doživotnímu vězení, prohlásil, že má za sebou teprve poločas a že bude bojovat za „zrušení vnucených lží“.
Ratko Mladić osobně řídil ostřelování Sarajeva a byl klíčovou postavu válečných zločinů, které se odehrály tam i ve Srebrenici, zaznělo ve středu u mezinárodního soudu v Haagu.
Pohřbeny byly ostatky nově identifikovaných obětí vraždění, ke kterému došlo roku 1995. Bosenskosrbská armáda vstoupila do Srebrenice a odehrál se jeden z největších masakrů od 2. světové války.
Soudní dvůr v nizozemském Haagu v úterý potvrdil, že Nizozemci nesou částečnou odpovědnost za smrt tří stovek muslimů, které vykázali ze základny poté, co ji obklíčily jednotky bosenských Srbů.
V noci na dnešek zemřel v Haagu bosenskosrbský generál Zdravko Tolimir, kterého Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil k doživotnímu trestu vězení za podíl na genocidě v bosenské Srebrenici z roku 1995. Tolimirovi bylo 67 let.
Státníci z bývalé Jugoslávie pokračují v usmiřování další historickou návštěvou – představitelé Bosny a Hercegoviny míří do srbského Bělehradu. Návštěva je trochu nestandardní, v rozporu se zvyklostmi nepozval trojici vedoucích představitelů Bosny do Srbska prezident, ale premiér Aleksandar Vučić.
Desítky tisíc lidí si ve Srebrenici připomínají povraždění místních mužů a chlapců na sklonku války v Bosně a Hercegovině. Od začátku masakru, během kterého vojáci Republiky srbské zabili přes 8000 lidí, dnes uplynulo 20 let. Pietního shromáždění se letos zúčastnil i srbský premiér Aleksandar Vučić. Hřbitov však musel předčasně opustit. Rozhořčení lidé na něj pískali a házeli po něm lahve i kameny.