„Dospělý nesmí zaplatit více než 5000 korun za rok, děti a senioři nad 65 let 1000 korun, u starších 70 let a zdravotně postižených je to pětistovka ročně,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví.
Očkování proti tetanu nemá cenu, nejde ho v dnešní době už dostat, popisuje lživý příspěvek. Nemá pravdu. Hlavním důvodem nízkého výskytu je, že očkování je u nás povinné, nikoli, že by nemoc zmizela.
Vakcína chrání proti zánětu mozkových blan neboli meningitidě, sepsi, přítomnosti bakterií v krevním oběhu, zápalům plic a ušním infekcím způsobným dvaceti typy bakterie Streptococcus pneumoniae.
„Zdravotní obtíže nastaly do 72 hodin po očkování, přičemž příčinou úmrtí byl edém mozku v důsledku křečí při vysoké horečce,“ uvedlo v rozhodnutí ministerstvo.
„My nejsme schopni ten lék, který je omezeně dostupný, do dvou pracovních dnů zajistit. Situace je dlouhodobě neřešená a řekl bych, že i neúnosná,“ říká předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
Informace o nežádoucích účincích mRNA vakcín začal na sítích šířit pražský doktor Jaroslav Henzl. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv ale žádné vedlejší účinky nikdy nenahlásil.
Distributoři namítají, že nikoho neupřednostňují. Třeba mluvčí velkodistributora ViaPharma, říká, že pokud něco ViaPharma dodává výhradně do svých lékáren Dr.Max, jsou to jen přípravky vlastní značky.
Jedním z důvodů, proč mast chybí, je příliš nízká cena, kterou Česko za přípravek platí. Lékárníci se ale shodují na tom, že vypadává z trhu stále častěji a jeho dodavatelů postupně ubývá.
„Když se s tím setkáváme, tak to předáváme jako podněty Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, aby posoudil, jestli se ten výrobce zachoval v souladu se zákonem, nebo ne,“ vysvětluje Aleš Krebs.
Na mapu nejde spoléhat úplně stoprocentně. Aplikace eRecept sice ukáže, kolik balení má lékárna skladem, tuto informaci ale lékárníci aktualizují vždy jen jednou denně.
Úkolem Boráně bude zajistit bezproblémové fungování lékového ústavu a jeho aktivní přístup při řešení dostupnosti léči a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka mají situaci zlepšit dvě novely zákona o léčivech. Ty zvyšují dohled nad distribucí léků, ale i sankce pro ty, kteří s nimi ilegálně kšeftují.
Spotřebitelské centrum dTest společně se Státním ústavem pro kontrolu léčiv varují před podvodnými a neschválenými léky a doplňky stravy. Na jejich prodej se zaměřují takzvaní ezošmejdi.
Podle odborníka na e-commerce Štěpána Kmocha umožňují mezery v zákoně „řadu agresivních a zjevně neetických podnikatelských praktik“. Nepomáhá ani nejasné rozdělení kompetencí mezi úřady.
Státní ústav pro kontrolu léčiv přípravek Cardiform, k jehož propagaci smýšlený rozhovor míří, zařadil v létě na černou listinu léčivých přípravků. A to poté, co na něj upozornil iROZHLAS.cz.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vybral Kateřinu Podrazilovou jako novou ředitelku Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nahradí tak dosavadní ředitelku Irenu Storovou.
„Lékaři velmi často spolupracuji s některými lékárnami, takže mohou ověřit, zda je léčivo dostupné či nikoliv,“ navrhuje pacientům náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Kardiolog Petr Neužil nemá s podvodnou stránkou nic společného a od jejího obsahu už se veřejně distancuje. Jak vysvětluje pro Ověřovnu iROZHLAS.cz, nic z toho, co stránka uvádí, nikdy neřekl.
Webová stránka tvrdí, že profesor Pirk poskytl rozhovor jejich reportérovi. V něm údajně vysvětluje, že proces čištění cév mu dříve trval měsíce, ale jeho kolegové teď vytvořili přípravek Tonerin.
Radiožurnálu se podařilo zmapovat, kam léčiva proudí, jakými cestami a proč k tomu dochází. Zastavit nelegální vývozy by podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv pomohly vyšší sankce.
Starší protokoly mají jednotky poskytovatelů. Pokud budou mít lékaři s vydáváním e-receptů problém, Státní zdravotní ústav doporučuje, aby svůj software zkontrolovali a případně aktualizovali.
Jaká je příčina výpadku dodávek léků a co dělat, když lék, který běžně užívá, není na trhu? Na dotazy posluchačů odpovídala ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
„Současný nedostatek některých léčiv s válkou na Ukrajině nesouvisí, protože žádný z darovaných léků nebyl určen pro český trh a v Česku nechybí,“ vysvětluje mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.