SPD a Motoristé chtějí zrušit inkluzi na školách. ‚Není to možné, jde o 150 tisíc dětí,‘ varuje ředitel EDUinu
Jednání pravděpodobné budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů pokračovalo ve středu mj. školstvím. Shodují se na zvýšení platů učitelů a snížení byrokracie. SPD a Motoristé ale chtějí zrušit inkluzi, zatímco ANO chce systém revidovat, potvrdila místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová. „Není nic horšího, než aby politici rozhodovali, co bude v curriculu,“ říká pro Český rozhlas Plus programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký.
Motoristé v programech slibují zavedení kariérního řádu pro učitele. Považujete to za důležité?
O kariérním řádu se mluví již dlouho, ostatně jeden návrh existoval – spadl pod stůl vlastně už v rámci legislativního procesu. Ale to už bylo poměrně dávno. Učitelé potřebují perspektivu a systém potřebuje vyšší role, to bezpochyby. Nicméně pokud začínáme debatu, tak je rozhodně potřeba říct, že určitě existují ještě palčivější priority.
Strany se shodují na potřebě zajistit stabilní financování vzdělávání. Jak by toho mohly dosáhnout?
Stabilní znamená jednak s dlouhodobou perspektivou – to je otázka, zda už predikovat dostatečné zdroje do střednědobého výhledu státního rozpočtu. Ovšem zatím střednědobé výhledy státních rozpočtů dopadají jako různá pohádkaření, kde ta čísla nikdo nebere vážně. To je jedna věc.
Druhá je okamžitá výše těch prostředků. Tam je jednoznačně potřeba říct, že bez dolití peněz to nepůjde provozovat. To musí tušit i odstupující vláda, protože v tuto chvíli nemáme pokryté i holé mandatorní výdaje – to znamená ty nárokové ze zákona. Tam je potřeba přidat.
Revize inkluze
Hnutí ANO chce zásadně revidovat inkluzi, SPD i Motoristé ji chtějí zrušit. Najdou podle vás nějakou shodu?
Oni už ji po volbách v podstatě velmi rychle našli, protože to zrušení inkluze byly slogany vhodné na billboard, ale nemohli to myslet vážně. Ani lidé zevnitř SPD a Motoristů.
Méně administrativy a šetření. Slučování je pro malé školy příležitost, popisuje sociolog Prokop
Číst článek
Pokud o tom jenom trošku něco vědí, tak tuší, že se to týká třeba 150 000 žáků. A ty byste zkrátka, když zrušíte inkluzi, neměli kam dát a co s nimi dělat. Takže se shoda našla velmi rychle. V podstatě si porozuměli, že myslí nějaké revidování stávajícího stavu.
Jak by tedy mohla taková zásadní revize inkluze podle hnutí ANO vypadat?
Otázka je, jestli to bude zásadní a co považujeme za zásadní. Robert Plaga – jakožto nejpravděpodobnější kandidát na ministra školství – za hnutí ANO dlouhodobě mluví o tom, že je potřeba posilovat podpůrné pozice, které pomáhají učitelům ve třídách.
Zároveň si jako součást té revize nejen ANO představuje posílení části speciálního školství. To pro ty nejtěžší diagnózy znamená návrat zpátky do speciálních škol.
Zároveň tedy hnutí ANO a Robert Plaga hovoří o zřizování speciálních tříd v rámci standardních základních škol.
‚Tak trochu ideová válka‘
Zatímco ANO odmítá zavedení školného na vysokých školách – a pro SPD jsou bezplatné vysoké školy nepostradatelnou součástí českého vzdělávacího systému – podle Motoristů by někteří studenti měli za vysokoškolské vzdělání platit. Může to být příslovečný kámen úrazu?
Nemyslím, že by si na tomhle měla vznikající koalice vylámat zuby. Ostatně si myslím, že je to od Motoristů spíš taková trošku ideová válka, podle toho, jakým naprosto nerovnoměrným způsobem vztahují případné placení školného pouze na některé humanitní obory.
Studenti musí hlásit nástup na střední nebo vysokou školu zdravotní pojišťovně. Stačí poslat potvrzení
Číst článek
To jsou typicky ty, které nejvíce leží konzervativcům jako trn v oku, což znamená nějaké gender studies a podobně. Tyhle věci v tom věcném vyjednávání vlády padají jako první. V tomhle nečekám, že by se nedokázali shodnout.
SPD a Motoristé se shodují mimo jiné na přístupu k výuce o sexuálních menšinách. Podle nich tato témata na základní školy nepatří. Máte k tomu komentář?
Není nic horšího, než kdyby politici určovali namísto odborníků, co má být v curriculu. Takže to je můj komentář k tomu. Víc si to nezaslouží.
Motoristé a SPD se shodují na potřebě podpořit učňovské vzdělání. Říkají dostatečně jasně jak?
To jsou zase takové statementy spíše pro voliče, možná také pro jejich podporovatele zejména z řad průmyslové lobby. Zaměstnavatelské svazy už dávno volají po zvyšování podílu vzdělání, po tom, aby co nejvíce lidí mělo maturitu, protože technologie, které dnes průmysl používá, zkrátka potřebují vyšší stupně vzdělání. Nižší pozice budou stále více a více nahrazovány roboty a umělou inteligencí. To jsou jednoznačně recepty minulosti.
Navíc nikdo už nedokáže slíbit, že i kdyby zkrátka bylo učňovského školství protežované a mělo navyšované kapacity, tak tam ti lidé skutečně nastoupí.
Už nyní máme stávající učiliště poloprázdná. Lidé zkrátka hlasují nohama, protože chápou, jaká bude realita budoucnosti.
Na další děti školy nestačí
ANO plánuje granty pro vysokoškoláky. Češi si neradi půjčují. Nevím, kdo by je využil, říká Prokop
Číst článek
Vzhledem k tomu, že jsme v rámci zemí OECD, co se týče procenta vysokoškolsky vzdělaných lidí, hluboko pod průměrem, neměli bychom se zaměřit zejména na podporu vysokého školství?
Statistiky OECD jsou trošku zavádějící v tom, že srovnáváme ne úplně srovnatelné. Když vezmete dohromady veškeré vysoké školství a sčítáte tam bakalářské a magisterské obory, tak vám vyjde poměrně vysoké procento, u leckterého státu mnohem vyšší než u nás. 50 procent, někdy i víc.
Je potřeba říct, že v takových zemích má drtivá většina vysokoškoláků právě jenom bakalářské vzdělání, zatímco u nás většina lidí pokračuje v tom magisterském. Takže my třeba magistrů máme relativně hodně. Je otázka, jestli to skutečně potřebujeme, ale to je asi věc jiná.
Pokud se ptáte na podíl vysokoškoláků a na to, jak je na to připravená naše země, tak se musíme připravit na to, že demografická vlna, která se v tuto chvíli přelila ze základních škol na střední školy, tak během několika málo let dostuduje střední školy, odmaturuje a bude chtít jít na školy vysoké.
Střední školy jsou příprava na vysokou. Často ale jde o promarněnou specializaci, míní sociolog Prokop
Číst článek
A ty rozhodně na pobrání takto velké kohorty nestačí. Takže určitě potřebujeme navýšit kapacity vysokoškolského studia – to v každém případě.
Je něco podstatného, co vám v oblasti školství, v průsečíku programů zřejmě budoucích koaličních stran vysloveně chybí?
Uklidnilo by mě, kdyby tam byla nějaká kontinuita. Pokud by tam bylo ujištění, že stávající strategie rozvoje vzdělávacího systému 2030+ bude naplňovaná i nadále v osobě Roberta Plagy, který tuto strategii nesl v předchozí vládě k protlačení a povedlo se mu to.
Doufám, že pokud dosedne do ministerského křesla, tak to bude naplňovat. Uklidnilo by mě, kdyby se k tomu přihlásily i ostatní dvě strany vznikající vládní koalice.
