Výsledky potvrdily to, co říkají i dlouhodobé studie společnosti PAQ Research: rodiče mají větší zájem o všeobecné obory středních škol a gymnázií, než kolik jich dnes nabízejí kraje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: Rodiče, děti i firmy chtějí kvalitní vzdělávání. Stát zatím selhává

Což je ovšem často v přímém rozporu s politikou krajů, které ve spolupráci se zaměstnavatelskými svazy propagují odborné střední školy a učiliště.

Kraje proto velké rozšiřování kapacit na všeobecných středních školách neplánují. Gymnázia chybí zejména v Praze – i kvůli přílivu studentů z celého Středočeského kraje. Výsledkem je extrémní nerovnost, kdy si dítě se stejným výsledkem může v jednom kraji vybírat, v hlavním městě ale na stejném typu školy už šanci nemá.

Asi to vyřeší až čas

Kdyby člověk chtěl být cynikem, řekl by, že stejně jako mnoho jiných problémů v Česku vyřeší nedostatek žádaných středních škol čas. Respektive to, že vlna silných ročníků skončí, míst bude na všech typech škol spoustu a rodiče i děti si budou vybírat ze švédského stolu kvalitního vzdělávání.

Každopádně, kdyby měly vznikat nové školy v nových budovách a čekat na stavební a všechna ostatní povolení, dočkají se je současné děti až v rámci Akademie třetího věku, kdy už budou mít pracovní kariéru dávno za sebou.

Změnu měla přinést novela školského zákona, která prošla parlamentem v prvním čtení. Ta měla mimo jiné zavést tzv. duální vzdělávání, tedy provázání závěrečné zkoušky s praxí –zejména u odborných studijních oborů s maturitou. Absolventskou zkoušku by na škole získal i ten, kdo by nezvládl maturitu.

Podle Hospodářské komory vládou předložený návrh zaměstnancům nevyhovuje. Laicky řečeno: firmy z toho, že se budou účastnit vzdělávání, budou mít vyšší odpovědnost za absolventy a vyšší administraci, nic nedostanou. Zástupci firemního sektoru proto navrhují celý návrh předělat a klidně i odložit – hlavně aby neprošel současný nedodělek.

Všeobecné střední školy zakončené maturitní zkouškou, o které mají rodiče i děti největší zájem, vyžadují daleko větší nabídku oborů i míst ze strany vysokých škol, která ale chybí.

Jen 27 procent vysokoškoláků

Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) mělo za rok 2023 u nás vysokoškolské vzdělání 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent.

Střední školy, které by měly poskytovat skutečně kvalitní vzdělání v daném oboru, bez ohledu na způsob zakončení, by měly být víc propojeny s praxí, což mělo zajistit duální vzdělávání – a ani to tu není.

Přes veškeré změny není tuzemská vzdělávací soustava stále připravena na moderní svět. Digitální přijímačky vznikly fakticky na koleně, proti všem a díky minulému řediteli Cermatu a výrazně ovlivnily celé přijímací řízení směrem k lepšímu.

Jen lepší přijímačky ale problémy kvality vzdělávání – či přetlaku poptávky nad nabídkou všeobecného středoškolského vzdělávání i počtu vysokých škol –, nezmění.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin 

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít