O přijetí rozhoduje každý bod. V Praze je málo škol a politici tam dlouhodobě selhávají, komentuje expert
Střední školy přijaly 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd. Je nabídka středoškolského vzdělání dostatečná? Proč jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly v úspěšnosti? „Náš systém středního školství je decentralizovaný. Je tu čtrnáct krajů, čtrnáct různých veřejných zřizovatelů a struktura škol i jejich kapacity se velmi liší,“ podotýká Miroslav Hřebecký, ředitel neziskové organizace EDUin.
Když se podíváme na výsledky z jednotlivých krajů, vidíme velké rozdíly. Nejhůř dopadla Praha, kde se v prvním kole na žádnou ze tří vybraných středních škol nedostal každý pátý uchazeč. Co to podle vás ukazuje?
To je především potvrzením toho, co dávno víme. Náš systém středního školství a obecně celý vzdělávací systém je velmi decentralizovaný.
Dlouhodobě voláme po tom, aby stát otočil pořadí; aby se nejdříve napsaly testy a až poté si uchazeči volili školy, říká ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký
V případě středních škol máme čtrnáct krajů, tedy čtrnáct různých veřejných zřizovatelů, a jejich vzájemná struktura škol i kapacity se velmi liší.
Bohužel se profilují čím dál více kraje, které jsou už v červeném pásmu, tedy jsou v nějakém krizovém režimu, kdy nabídka a poptávka se nepotkávají. Mít tam děti a snažit se je někde umístit na střední školy, to jsou opravdu velké nervy.
Krizové regiony
Které další regiony kromě Prahy jsou červené?
Každý ten region je červený trochu v něčem jiném. V Praze je to zejména z hlediska právě těch nedostatečných kapacit všeobecných oborů, ale Středočeský kraj to značným způsobem zahušťuje tím, že třicet procent středoškoláků v Praze je ze Středočeského kraje, odkud dojíždějí do Prahy každý den.
To je v podstatě aglomerace, kterou musíme brát jako jeden velký celek. V červeném pásmu má smysl jmenovat i Karlovarský kraj, kde je to zase ale něco úplně jiného. Tam dlouhodobě politická reprezentace razí tezi, že jsme průmyslový kraj, potřebujeme hodně učňů, které budeme posílat rovnou do továren, a tomu přizpůsobuje i nabídku.
Učebny ze šaten i půdní vestavby. ‚Praha shání místa pro středoškoláky, kde se dá,‘ říká radní
Číst článek
Nabídka všeobecného studia vyššího typu je tam značně limitovaná. Čtyřicet procent lidí se dostává na učební obory, což v jiných krajích zdaleka tolik není. Tam většinou jdou spíš na střední odbornou školu, a tady jsou učňáky dominující.
Deník N popisuje konkrétní případy, kdy se v Praze nedostali na žádné veřejné gymnázium žáci, kteří měli v přijímacích testech sedmdesát osm bodů ze sta. Uvádí srovnání, že třeba v Duchcově v severních Čechách se na gymnázium dostali naopak i ti, kteří měli dvacet bodů. Je toto ukázka selhání pražských politiků?
Je, a dlouhodobá. Volební období komunálních politiků je čtyřleté, a za čtyři roky nepostavíte příliš mnoho škol.
Má tedy smysl pátrat, kdo vedl Prahu a její školství generace politiků předtím. Současné vedení, zejména radní pro školství Antonín Klecanda, ale ostatně i primátor Svoboda, mě překvapují bohorovností, s kterou se vyrovnávají s tímto naprosto nedostačujícím rozložením veřejného školství.
Nedrilovat, přemýšlet. Jednotné přijímačky vyžadují logiku, příprava přesto sehrává zásadní roli
Číst článek
Praha má nejen málo míst, ale zároveň i velký problém, že ta místa, která existují, jsou v podstatě z čím dál větší části i v soukromém školství. A mnozí politici vám řeknou, že Pražáci jsou dost bohatí, ti si to můžou na soukromých školách zaplatit. Takže je to jednak otázka struktury, ale je to i otázka celkových kapacit.
Při investičních možnostech Prahy se velmi divím, že už dávno ty předchozí generace zásadním způsobem neprotlačily stavbu nových škol, zejména v žádaných oborech.
Vím o spoustě škol, které se dlouhodobě nemůžou vejít do budov a tlačí na to, aby byly rozšířeny, případně aby jim byla postavena nová budova, a neustále je odkazováno na nějaké výmluvy.
Jak změnit přijímací zkoušky?
Měly by se ty testy nějakým způsobem změnit? Je možné udělat ty testy tak, aby přípravné kurzy nehrály až tak velkou roli?
Věcí, které by se daly změnit, je mnohem víc. Testy jsou až jako páté patro. Má smysl začít od střechy, jestli máme párovat nabídku s poptávkou takto úzkým hrdlem.
Když půjdeme o patro níže, je otázka, z čeho všeho se budou dělat přijímací zkoušky. My stále máme jako hlavní doménu český jazyk a matematiku.
To jsou dva propedeutické, teoretické předměty, nic, co by bylo úplně univerzální. Dovedu si představit mnohem širší spektrum, které by více atakovalo i prověřování a ověřování těch měkkých dovedností v mnohem širším spektru.
20:23
Prokop: Na středních školách je extrémní množství oborů. Ve 14 letech nevíte, že chcete být puškař
Číst článek
Děkan pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík včera řekl, že by k větší férovosti přijímacích zkoušek také přispělo, kdyby se žáci mohli hlásit na víc než na tři střední školy. S tím souhlasíte? Kolik by případně bylo optimální?
Samozřejmě co nejvíce. Na druhou stranu má pravdu CERMAT, který argumentuje tím, že ty následující možnosti nejsou tak využívány.
Když vezmete, kolik procent se dostane v prvním kole, kolik se dostane ve druhém, do druhého kola už jde minimum žáků, i když máme jenom tři přihlášky.
Obecně se ale dá říct, ano, pro všechny ty, kteří budou muset do druhého kola, by bylo lepší, když by se umístili v rámci prvního kola třeba ze čtvrté nebo páté volby, pokud by to ten systém umožňoval.
Co mají dělat ti uchazeči, kteří se nedostali v prvním kole na střední školu? A jaké jsou letošní výsledky maturitních zkoušek? Poslechněte si celý rozhovor na začátku článku.
