Mezinárodní průzkum ukázal, že čeští školáci mají nejhorší výsledky v matematice za posledních 20 let. Podle sociologa Daniela Prokopa je ale nutné zkoumat úpadek školství jako dlouhodobý problém.
Podle ekonoma Pavla Mertlíka ve skutečnosti proběhly dvě stávky, kdy Českomoravská konfederace odborových svazů využila podstatně mohutnějšího protestu učitelů.
Mapy zvládly zobrazit pouze 2000 škol, proto narazila Učitelská platforma při vizualizaci dat na zásadní problém. Při takto vysokém číslech také došlo k občasným chybám u škol, které se zobrazovaly.
Navýšení rozpočtu školství jsou jen sliby, není tedy důvod stávku oddalovat. Zhruba tak reagovaly odbory po včerejším vyjednávání s ministerstvem školství.
Vláda Petra Fialy (ODS) čelí v polovině svého mandátu vypjaté mezinárodní situaci. Zatímco ale premiér vyjadřuje podporu Izraeli, v České republice protestují lékaři i pedagogové.
„Kuchařky berou 20 000, možná i míň. Podle mě musíme hledat systém, aby školy a zřizovatelé v menších obcích spolupracovali na tom, aby měli jednu jídelnu, rozváželi obědy,“ navrhuje Daniel Prokop.
V případě, že jsou ale učitelé dobří a kvalitní, tak dětem nezprostředkovávají jenom znalosti, ale i sociální kontakt. „Komunikují s ním, chválí ho, povzbudit. Když má problém, tak se sejdou,“ říká.
Školy si v uplynulých měsících stěžovaly na to, že nemocenskou zaměstnancům musejí hradit z peněz na vybavení škol. Nově by se prvních 14 dní mělo vyplácet z peněz určených na mzdové náklady.
„Je to dáno tím, že jsme v ekonomicky neklidné době. Výpočet podle minulého roku by v klidnějších ekonomických časech, kdy není vysoká inflace, nebyl tak daleko od reality, jako je to teď,“ říká Bek.
Porostou platy učitelů na zákonem daných 130 procent průměrné mzdy? Think tank IDEA odhaduje, že aby se vládní sliby splnily, musel by resort dostat zhruba 30 až 50 miliard navíc.
Společenský tlak pramení z toho, že v Jižní Koreji žije přes 50 milionů lidí, a to na přibližně stejné rozloze, jako je Česko. Soutěživost a konkurence je tudíž podle expertky mezi studenty velká.
Jen pár hodin před začátkem nového školního roku dostali učitelé od vlády další nepochopitelný vzkaz. V novém návrhu rozpočtu na rok 2024 má ministerstvo školství na platy o 7,8 miliardy méně.
„Chybí lidi, kteří by prováděli žáky teorií i praxí. Ale jak bychom je mohli mít, když mladého inženýra musíte zaplatit. Učitelské platy v Polsku jsou vtip,“ uvedl učitel Gerard na pátečním protestu.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v květnu nastupoval po Vladimíru Balašovi jako mnohem zkušenější politik s nadějemi, že v první řadě obhájí pro vzdělávání peníze.
Do celkových obranných výdajů se budou moci podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje ale budou muset splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO.
Senát návrh schválil po víc než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství chce o určení výše platů jednat s odbory.
Kritici chystaného zákona tvrdí, že jej vláda připravuje jako pomstu za četné protesty učitelů za vyšší platy z poslední doby a že jeho motivací je pedagogy potrestat za občanskou neposlušnost.
Jednou z překážek při navyšování hodin informatiky jsou učitelé. Těch kvalifikovaných je nedostatek a informatiku tak už teď v řadě škol učí, kdo může.
Platy nejsou jediný způsob, jak získat do škol ty nejlepší mladé lidí a nejlepší kantory ve třídách udržet. Ale finanční motivace je podstatná a stát ji má plně ve svých rukou.
„Tuhle cenu vnímám už od počátku spíše reprezentativně. Jestli ji můžu rozsekat na 1000 kousků a poslat, tak bych ji poslala všem dobrým učitelům, které znám,“ řekla učitelka.
Podle obžaloby vyvíjel pedafof sexuální nátlak a zneužil čtyři studentky gymnázia v Krupce. Hrozí mu vězení na dva roky až deset let, protože se trestného činu měl dopustit z pozice učitele.
„Takže lze říci, že pokud novelu schválíme, je možné, aby ve školách učili nekvalifikovaní učitelé. Pak budou učit právě v těchto regionech, kde už v současnosti jsou ty vzdělávací výsledky slabší.“
Předmětem sporu mezi poslanci bylo zavedení možnosti, aby jako kvalifikovaní učili i odborně vzdělaní nepedagogové, s čímž nesouhlasí asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky.
„Když zohledníte inflaci, v Praze se za tuto mzdu nedá přežít. Při dnešních cenách to nestačí ani na nájem. Situace je frustrující a je nutné řešení na politické úrovni,“ zdůrazňuje děkanka Lehečková.
Nedávný výzkum mediální gramotnosti středoškoláků a žáků nejvyšších ročníků základních škol ukazuje především to, že náctiletí kriticky vnímají svoje nedostatky v úrovni mediální gramotnosti.