Profesor John Hattie z Melbournské univerzity mnoho let zkoumá na velkém množství dat z celého světa reálné dopady různých výukových metod na úspěšnost žáků. Zabýval se rolí studentů, jejich domácího zázemí, vlivem atmosféry ve třídě a celé škole, osnovami, učiteli a jejich přístupy k učení. Prvotní výsledky během let na mnoha školách prošly ověřováním a dál se zpřesňují.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Proč si ve vyspělejších zemích, nikoli v Česku, učitele hýčkají

Na čele respektovaného žebříčku, který nakonec obsahuje hodnocení víc než 200 opatření, jednoznačně dominují učitelé. První dvě desítky nejlepších způsobů, díky nimž děti získávají znalosti a dovednosti, jsou v moci učitele nebo učitelky. Oni jsou klíčový prvek výuky, nikoli počet žáků ve třídě nebo stáří počítačů ve škole.

V Česku navíc dvě okolnosti roli učitelů ještě zdůrazňují. Regionální školství je výrazně decentralizované a ministerstvo s jeho případnou podporou pro školy je hodně daleko. Velmi proto záleží na řediteli, ředitelce a týmu učitelů kolem nich.

Nový ministr školství

Právě týmový přístup ke vzdělávání dětí na škole, kde spolupracují učitelé, asistenti, psychologové, považuje John Hattie za zásadní. I proto je přímým útokem na kvalitu vzdělávání krok vlády rozdělit při zvyšování platů učitele a další pedagogické pracovníky.

A pak je už konečně za dveřmi zavádění nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. I kdyby byl skvěle připravený, a to zatím stále není, nakonec o výsledku rozhodnou učitelky a učitelé ve třídě. Na nich bude záležet, zda nastane ona proměna od memorování ke znalostem a dovednostem a děti pak obstojí v rychlém moderním světě.

Platy nejsou jediný způsob, jak získat do škol ty nejlepší mladé lidí a nejlepší kantory ve třídách udržet. Ale finanční motivace je podstatná a stát ji má plně ve svých rukou.

Nejde přitom jen o těch 130 procent průměrné mzdy, ale především o dlouhodobý závazek, že platy pedagogických pracovníků budou na jisté úrovni. Příkladná byla vláda Andreje Babiše, která – ano, v hojných ekonomických časech – splnila svůj slib a celé funkční období platy v regionálním školství výrazně zvyšovala.

V mezinárodním srovnání OECD stojí vedle sebe učitelské platy a nikoli průměrná mzda, ale platy ostatních vysokoškoláků v zemi. Podle dat z let 2019 a 2020 byl průměr zemí Evropské unie asi 90 procent – učitelé tedy brali méně než ostatní vysokoškoláci – v Česku to bylo jen 73 procent.

Navyšování za minulé vlády aspoň posunulo české učitele z úplného konce tabulky s 66 procenty o něco výš. Roky 2021 a 2022 podle výhledu think tanku IDEA přinesly opět propad. V zemích, jako je Německo, Finsko, Estonsko berou učitelé stejně jako inženýři, lékaři, právníci a další vysokoškoláci, v Lotyšsku nebo v Litvě ještě víc.

Komu leží na srdci kvalita vzdělávání, debatu o učitelských platech sleduje a vítá. Zmíněný profesor Hattie říká, že společnost by si měla učitele hýčkat. Nový ministr školství Mikuláš Bek zatím mluví o platech v regionálním školství překvapivě málo.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít