Výborný: Příspěvek pro pěstitele nebude stoprocentní kompenzací zmrzlé úrody
Letošní mrazy zničily úrodu za více než miliardu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v květnu řekl, že požádal Evropskou komisi o 100 milionů eur ze zemědělské krizové rezervy. V úterý se o výši kompenzace rozhodne. Na jejím základě se stanoví částka příspěvku pro pěstitele. „Bude to příspěvek k tomu, aby dotyčný pěstitel přežil tuto sezonu,“ říká Výborný.
Kdo bude mít na evropské kompenzace nárok? Budou to jenom zmínění ovocnáři a vinaři nebo ještě další zasažení pěstitelé?
Upřesním to. Počítáme s tím, že nárok budou mít ovocnáři a to v případě, že prokáží více než padesát procent škod na letošní úrodě.
Od toho jsou takzvané škodní komise Státního zemědělského intervenčního fondu, které postupně navštěvují jednotlivé pěstitele, protože ten mráz byl skutečně enormní a způsobil největší poškození ovocných sadů, hlavně v Čechách, za posledních sto let. To je neoddiskutovatelné.
České sady, zvláště sady jablek, jsou dnes výrazně ohroženy. Kromě ovocnářů počítáme se zhruba deseti procenty pro školkaře, a to jak pro školky ovocné, tak lesní, protože tam jsou bohužel také nevratné škody.
Pokud to dobře chápu, tak peníze nebudou mezi poškozené rozděleny plošně. Můžete nějak blíže popsat, podle jakého klíče se budou peníze dělit?
Ta první podmínka už byla řečena, musí tam být prokázané škody převyšující padesát procent, a dále samozřejmě budeme zohledňovat i to, do jaké míry si samotný pěstitel dokázal snížit riziko například tím, že se pojistil. Pokud bude dotyčný pojištěn, bude mít nárok na sto procent kompenzace, v případě, že ne, tak to budeme krátit.
České ovoce nebude, 90 procent produkce jabloní je zničeno, říká šéf unie ovocnářů
Číst článek
Je důležité také zdůraznit, že bez ohledu na to, jakou částku nám Evropská komise přiřkne, se nebude jednat o stoprocentní kompenzaci. Bude to příspěvek k tomu, aby dotyčný pěstitel přežil tuto sezonu, kdy v tuto chvíli doprodává úrodu z loňského roku, ale potom mu de facto na rok vypadne jakýkoliv příjem.
Pokud, a to se skutečně stalo a je to poměrně časté právě v Čechách, kde například u sadů jablek, hrušní a podobně, jsou škody stoprocentní, rok ten příjem nebude a přitom náklady na obstarávání jednotlivých sadů zůstávají.
Sice nebudou náklady na sklizeň, ale to je zhruba třicet procent a šedesát procent znamená sady prořezat, pečovat o ně, včetně postřiku a tak dále. Není možné sady teď zavřít na řetěz a přijít se příští rok na jaře podívat, jak to odkvetlo.
Jak budou pěstitelé o peníze smět žádat? Bude na to nějaký formulář? Jak se bude dokazovat výše škod?
V tuto chvíli musíme vyčkat dnešního rozhodnutí Evropské komise a také na způsob, jakým prostředky obdržíme a na základě toho rozhodneme. Máme jednak možnost jít notifikovaným programem pro krizové situace v zemědělství, který tady máme už od roku 2018 a máme ho v tuhle chvíli aktivovaný.
Druhá varianta je, že bychom šli přímo přes nařízení vlády. To by bylo jednodušší a finanční prostředky by šlo relativně jednoduše postiženým ovocnářům rozeslat prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu.
Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou 1,3 miliardy korun. Je ohroženo 500 podniků
Číst článek
Tak jako tak to nebude dříve než na sklonku letošního roku, protože musíme počkat na úplné vyčíslení škod. Škodní komise v tuto chvíli obcházejí jednotlivé sady, jednotlivé ovocnáře, zjišťují prvotní škody. Uvidíme, jak to bude vypadat na začátku sklizně a potom také po sklizni na podzim, protože tam teprve budeme znát finální čísla. Počítám s tím, že Státní zemědělský intervenční fond by do konce roku byl schopen náhrady ovocnářům zaslat.
Kromě Evropské komise by měla peníze na podporu ovocnářů uvolnit také vláda, ale v tomhle případě jsme konkrétní částku zatím neslyšeli. Řekl jste, že její výše se bude odvíjet od množství peněž práv poskytnutých Evropskou komisí. Pokud by Česku v úterý takzvaně přiklepla celých požadovaných 100 milionů eur, kolik by musela vláda ještě na kompenzace přidat?
To je pouze na rozhodnutí vlády, nikoho dalšího. Musím trochu mírnit ten optimismus, opravdu neočekávám, že by Evropská komise byla s to poskytnout třetinu krizové rezervy, kterou má k dispozici, České republice. Stejné mrazy postihly Rakousko a sousední Polsko. Všechny tři státy jsme požádali o ten příspěvek a nelze vyloučit, že přijdou ještě letos některé další katastrofy v jiných koutech Evropy, čili musíme počítat s nějakou mírou solidarity.
V každé případě počítám s tím, že tu částku, pokud a jakou nám Evropská komise přidělí, budeme navyšovat o nějaké procento z národních zdrojů, ale skutečně se to bude odvíjet od té informace, kterou nám dnes, pevně věřím, Evropská komise poskytne.
