Tunisko zvažuje zákaz hidžábů ve školách. Studentkám pomáhá podvádět při testech
REPORTÁŽ. Mnohé dívky v Tunisku si během takzvaného arabského jara zahalily hlavu muslimským šátkem. Média přinášela zprávy o tom, jaké mají tuniští prodejci hidžábů žně. Po šátcích byl hlad, protože předchozí autoritářský režim jejich nošení omezoval. Takzvaná jasmínová revoluce tak spolu s demokracií přinesla zpočátku i islamizaci ženské módy. Tunisankám to ale dlouho nevydrželo.
„První rok po revoluci se hidžáb hodně rozšířil. Spousta holek ho chtěla mít. Bylo to v době, kdy vládla islamistická strana Nahda. Najednou byli islamisti i ti, kteří předtím ani nechodili do mešity," popsala Ines, energická mladá majitelka butiku s oblečením a muslimskými šátky, která ho ale sama na hlavě nemá.
„Tahle doba už je pryč a dneska to vidíte sám. Holky už zase odhalují, co chtějí, producírují se po ulicích v minisukních, prostě každý se obléká, jak chce,“ doplnila.
Tuniská vláda znovu uvažuje o zákazu hidžábů ve školách. V Tunisu natáčel zahraniční zpravodaj ČRp Štěpán Macháček
V ulicích Tunisu je dnes podíl žen se šátkem a bez šátku zhruba vyrovnaný. Po určitých výkyvech, jaké zmiňovala Ines, se tu nakonec žádná velká revoluce v oblékání žen nestala. Hidžáby prodává v centru Tunisu také Nabíl, obchůdek tu má už deset let:
„Zájem o šátky se po revoluci zvýšil, ale ne zase nějak dramaticky. Bývalý policejní a diktátorský režim nahradila svoboda a ta se týká i oblékání."
Svržená vláda Ben Alího omezovala nošení šátku hlavně ve školách a na státních úřadech. V arabském světě to bylo opatření unikátní. S revolucí tato omezení padla. Dnes se ale znovu mluví o tom, že by dívky do školy šátek nosit neměly.
Víra je různá, ale fotbal je jen jeden. Londýn bojuje proti radikalizaci dětí sportem
Číst článek
„Myslím, že je to hlavně z technických důvodů. Jednak třeba potřebují při studiu medicíny fonoskopy, jednak se ukázalo, že některé studentky při zkouškách podvádějí. Do hidžábu si k uchu schovají telefon a využívají ho k napovídání," popsal Nabíl.
Na zastávce tramvaje se baví dvě kamarádky. Marwa je sportovně oblečená a má dlouhé černé vlasy, Sihám má naopak klasický muslimský šátek a dlouhou sukni. „Mezi mými kamarádkami jich teď nosí šátek víc než dřív. Je to absolutní svobodou v oblékání," říká Sihám, která si současnou situaci pochvaluje.
„Nikdo se už nebojí vyjít na ulici s čímkoliv na hlavě. Dokonce ani při interview do práce už není šátek problém. Ženy v hidžábu normálně pracují na úřadech, studují na univerzitě. Proto je teď nošení šátku rozšířenější. Všechno je mnohem víc v klidu," dodává Sihám.
Během procházky v jarním odpoledni po tuniském korzu, bulváru Habíba Burghiby, se zdá, že islamisté oblékání Tunisanek nakonec moc nepoznamenali. Upnuté džíny s dírami na kolenou jsou teď rozhodně „in".
