Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Advokátka havlíčkobrodské nemocnice odmítla své pochybení v kauze vražd

Advokátka havlíčkobrodské nemocnice Marie Cupalová odmítá, že by způsobila průtahy ve zpracování případu heparinových vražd. Je přesvědčená o správnosti znění trestního oznámení, které podala v souvislosti se sérií vražd ve zdravotnickém zařízení. Oznámení prý zpracovala včas a jeho podání neodkládala.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

policejní vůz před nemocnicí

policejní vůz před nemocnicí | Zdroj: ČTK

Advokátka trestní oznámení postavila jen na případu, kdy pacient útok heparinem přežil - o smrti dokument nemluví. Podle některých médií ale Cupalová věděla o sporných úmrtích několika pacientů.

Spor mezi policií a nemocnicí vypukl právě kvůli obsahu trestního oznámení. Podle policejního prezidenta Vladislava Husáka oznámení nebylo příliš konkrétní. Odvolaný ředitel nemocnice v Havlíčkově Brodě Josef Pejchl trvá na tom, že trestní oznámení nebylo špatně formulované.

Stanovisko JUDr. Marie Cupalové, které poskytla Českému rozhlasu, naleznete níže v plném znění.

Vyjádření k podání trestního oznámení Nemocnice v Havlíčkově Brodě

Pan ředitel nemocnice v Havlíčkově Brodě mě kontaktoval telefonicky dne 27.9.2006 s žádostí o právní pomoc. V té době jsem byla na dovolené mimo své bydliště a po návratu jsme se dohodli na schůzce v prvním volném termínu, a to v pátek 6.10.2006.

Na této schůzce, kde bylo přítomno vedení nemocnice i lékaři, jsem byla informována o tom, že v uplynulém období došlo na ARO nemocnice k několika případům krvácení, které se vymykají běžným případům, ke kterým na tomto oddělení dochází. Dále jsem byla informována o tom, že se snažili nejdříve zjistit příčinu sami, později i za pomoci odborníků v renomovaných lékařských zařízeních, ale ani s jejich pomocí nebyli schopni příčinu zjistit s tím, že závěr těchto oslovených konzultantů byl, že se nejedná o nic výjimečného, neboť krvácení pacientů i úmrtí z tohoto důvodu na odděleních tohoto typu samozřejmě jsou. Teprve na základě dalších šetření pana primáře Longina spolu s transfuzní stanicí vyvstala domněnka, zda by nemohlo jít o případ nesprávného dávkování léku Heparin. Žádný důkaz o této skutečnosti však nebyl. Oddělení nemocnice ale preventivně provedlo přezkoušení a školení zdravotního personálu, který s tímto lékem pracoval.

Další informace se týkaly vlastního šetření pana primáře, který zjistil, že k většině těchto krvácení, nikoli však ve všech případech, došlo v době, kdy měl službu Petr Zelenka. Když dne 25.9.2006 došlo k nepřiměřenému a z lékařského hlediska nedůvodnému krvácení u pacienta Jaroslava Motla, nechal tomuto pacientovi odebrat krev. Při specifickém rozboru bylo zjištěno, že vzorky krve obsahují lék Heparin, který pacientovi naordinován nebyl. V této chvíli se dozvěděl, že pacientovi byl podán lék, který mu nebyl naordinován, podán být neměl a byl to lék, který mohl způsobit nepřiměřené krvácení. Kdo ho však podal a zda to bylo úmyslně, či z nedbalosti rozhodně nebylo možné zjistit. Pouze z toho důvodu, že v uplynulém období byl ve většině případů ve službě Zelenka a byl ve službě i 25.9.2006 dovodil, že by mohlo jít o jeho selhání. Proto vše oznámil řediteli nemocnice, se Zelenkou došlo k ukončení pracovního poměru dohodou a následně bylo podáno trestní oznámení. Toto jsou informace, které jsem v době podání trestního oznámení měla k dispozici, a ze kterých jsem vycházela. Byl znám jediný případ, kde bylo možné věrohodně prokázat přítomnost Heparinu v krvi pacienta, kterému navíc nebyl naordinován, ale nebylo možné prokázat kým mu byl podán a zda se tak stalo úmyslně, či z nedbalosti. Proto také bylo podáno trestní oznámení pro podezření z pokusu trestného činu ublížení na zdraví na neznámého pachatele, což bylo v souladu s informacemi, které jsem měla k dispozici. V této době nebyl k dispozici žádný přímý či nepřímý důkaz o trestněprávním jednání kterékoliv konkrétní osoby, včetně pana Zelenky a to ke všem dnes zmiňovaným případům.

Za shora popsané situace pak volba obsahu trestního oznámení byla přizpůsobena tehdejší důkazní situaci. Trestní oznámení bylo podáno v souladu s ust. § 158/1 tr. řádu a směřovalo k tomu, aby byl dán orgánům činným v trestním řízení podnět k zahájení úkonů trestního řízení tak, aby došlo k objasnění okolností, za kterých ve shora zmiňovaném případě došlo k aplikaci uvedené látky, a to včetně všech možných souvislostí. Pokud jde o dobu podání trestního oznámení : Schůzka v nemocnici v Havlíčkově Brodě byla v pátek 6.10.2006. Následující čtyři pracovní dny jsem některé otázky ještě konzultovala s klientem a samozřejmě plnila i další pracovní povinnosti. 13.10.2006 jsem konečnou verzi zaslala klientovi a po doplnění dle jeho připomínek následující pracovní den 16.10.2006 postoupila Státnímu zastupitelství v Havlíčkově Brodě. Jsem přesvědčena, že z mé strany tedy nedošlo žádným průtahů ve zpracování případu.

Toto jsou fakta, které mohu k věci uvést.

Závěrem bych chtěla uvést ještě jednu věc. Je samozřejmě správné a jako každý občan vítám, pokud pachatel kteréhokoli trestného činu, natož tak závažného jako v tomto případě, je dopaden, usvědčen a následně i potrestán. Jako advokát se však nesetkávám tak často se situací, kdy by se pachatel ke své trestné činnosti doznal, pokud není podložena důkazně. A právě z tohoto pohledu, tedy z toho, že se pachatel doznal, dnes všichni zpětně hodnotí postupy všech zúčastněných, což navozuje dojem, že všechny tyto skutečnosti byly známy již v době podání trestního oznámení, což samozřejmě není pravda.

Ve Žďáře nad Sázavou dne 12.12.2006

JUDr. Marie C u p a l o v á

Milan Kopp, Štěpánka Čechová, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme