Informace o stavu ruské ekonomiky berme s rezervou. Táhne ji obrovská poptávka z fronty, říká ekonomka
Rusové od pátku hlasují v prezidentských volbách, a to až do neděle. Ve své kampani za znovuzvolení prezident Vladimir Putin mluvil mimo jiné o tom, jak se pod jeho vedením daří ruské ekonomice navzdory tomu, že čelí západním sankcím. „Ruská ekonomika velmi výrazně změnila charakter. Je dnes skutečně válečnou ekonomikou,“ nastiňuje ekonomka a bývalá zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová v pořadu Ranní Plus.
Z oficiálních ruských míst zaznívá, že letos ruská ekonomika poroste o 2,6 procenta. Vy jste k těmto číslům skeptická?
Je to to jediné, co oficiálně máme. I u jiných totalitních ekonomik, které nejsou otevřené světu a které nemají volně směnitelnou měnu, to musíme brát s velkou rezervou. Naše československá ekonomika celá desetiletí vykazovala obrovská tempa růstu.
Nakonec se ukázalo, že to byla obrovská tempa poklesu. Rusové dokonce pro letošek oznamují 3,6 procenta růstu čili obrovský růst.
Je přesto možné navzdory tomu, že tedy nemůžeme věřit ruským údajům, že ruská ekonomika letos poroste rychleji než řada ekonomik západních, a to právě z toho důvodu, že se Rusko přeorientovalo na válečné hospodářství?
Určitě ano. Nevíme, jestli to bude 3,6 procenta, ale určitě je tam tím zásadním faktorem obrovská poptávka z válečné fronty, protože tam je stále potřeba nahrazovat zničenou techniku, spotřebovanou munici. Čili ano, to je hlavní tahoun ruské ekonomiky v letošním roce.
Rusko začne válku a svět ho odmění vysokými cenami ropy, je to perverzní, tvrdí americký ekonom
Číst článek
Ale vidíme také, že Rusku se za ty dva roky podařilo docela dobře nahradit svůj export ropy a plynu, který velmi klesl co do EU, která nyní, pokud jde o ropu, odebírá jen 18 procent toho, co odebírala v roce 2021.
Jenže ten propad exportu do Evropy se podařilo kompenzovat zvýšením vývozu do Číny asi o polovinu a 19násobným zvýšením vývozu do Indie, Turecka, kam je dnes export vyšší než do EU, a taky trochu vývozem do Afriky.
A bohužel se zdá, že přes Turecko, možná i přes Indii, se zase dostává více ropy do Evropy, do Francie, odtamtud do Německa, dokonce do Španělska, prostě je tam letos veliký nárůst. Na Indii už ale dopadly sankce, zejména americké. A ona se teď už snaží snižovat dovoz ropy z Ruska a nahrazuje to ropou iráckou.
Rusko se tedy vypořádalo s těmi hlavními ekonomickými sankcemi přicházejícími ze Západu?
Tak my jsme dali Rusku od roku 2014 velmi mnoho času, aby se na sankce v rámci příprav na svou příští agresi připravilo. A část těch příprav se úplně zcela vyhnula pozornosti Západu.
Základní úroková sazba se v Rusku poprvé od léta nezvýší. I přes inflační tlaky zůstane na 16 procentech
Číst článek
Například západní firmy nemohou dnes opustit Rusko tak, jak by si přály, protože tam jsou velmi silné ekonomické a administrativní bariéry na to, aby odešly, když chtějí.
Ale na vině jsou i jiná obcházení sankcí včetně těch od evropských firem. Například exporty evropských firem do zemí střední Asie, Kazachstánu, ale hlavně Kyrgyzstánu, Tádžikistánu i Gruzie, se kterou máme relativně přátelské vztahy.
Evropská komise by příští týden na summitu lídrů EU mohla předložit návrh, jak využít zmrazená aktiva ruské centrální banky ve prospěch Ukrajiny. Je to z vašeho pohledu možné udělat?
Je to hodně na hraně. Možné je to zcela určitě tam, kde se prokáže, že ta aktiva podporovala korupci nebo terorismus, ale toto by bylo potřeba prokázat soudně. A dokud to nebude soudně prokázané, tak je to na hraně.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.
