Rusko začne válku a svět ho odmění vysokými cenami ropy, je to perverzní, tvrdí americký ekonom
Navzdory sankcím Rusko už dva roky poměrně úspěšně financuje invazi na Ukrajinu. Podle rusko-amerického ekonoma Olega Itskhoka jsou sankce nedostatečné. „Pokud bude Rusko pokračovat v exportu ropy a my ji budeme kupovat, Putin může zabíjet do nekonečna,“ pojmenovává v rozhovoru pro iROZHLAS.cz jeden důležitých aspektů války na Ukrajině. Zároveň přiznává, že je svět natolik propojený, že ekonomické odstřižení jedné země by vážně poškodilo ostatní.
Mnoho informací nemáme. Například údaje o zisku z importu a exportu jsou utajované, což vede k omezeným informacím o aktuálním celkovém stavu ruského hospodářství.
To, co víme, naznačuje, že HDP není v úplném kolapsu, jak někteří předpovídali. V roce 2022 došlo k malému poklesu HDP, zatímco v roce 2023 se HDP mírně zvýšilo.
Nicméně se změnilo složení ruského HDP, s tím, že vojenské výdaje tvoří téměř deset procent. To znamená, že Rusko každý rok utrácí 160 miliard dolarů (téměř 3,8 bilionu korun) za válku. To odpovídá celkovému HDP Ukrajiny před vypuknutím konfliktu. To je hodně peněz.
Oleg Itskhoki
Rusko-americký ekonom Oleg Itskhok se narodil v Moskvě. Nyní přednáší na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, specializuje se na makroekonomii a mezinárodní ekonomii. V roce 2022 získal cenu Johna Batese Clarka za přínos v oblasti mezinárodních financí.
A dále profituje z exportu komodit, především ropy do Číny, Indie, Turecka a dalších zemí...
Ano, další část ruského HDP tvoří exporty komodit, především ropy. Je to takový perverzní stav, kdy ruský vpád na Ukrajinu způsobil vzestup cen komodit v roce 2022, ze kterého pak Rusko, navzdory sankcím, samo profitovalo.
Jinými slovy – Rusko začne válku a světové trhy ho odmění vysokými cenami ropy. V tom se Rusko odlišuje od Číny, která z turbulencí světové ekonomiky netěží. Čína preferuje stabilní ekonomický rozvoj, zatímco Rusko chce destabilizaci, což se daří.
Vysoké ceny ropy vedou k přílivu financí do rozpočtu, čímž Rusko může financovat válku a rekrutovat vojáky v chudých regionech, protože jim nabízí dobré platové podmínky.
Ruská ekonomika je závislá na státním rozpočtu. Co nevíme, je, v jakém stavu rozpočet je.
Ekonomice se daří
Na začátku roku 2023 to vypadalo, že ruskou ekonomiku čeká úplný kolaps kvůli deficitu v rozpočtu. To se však nestalo.
Ano, to co nevíme, je, jak moc Kreml vykradl Fond národního blahobytu, aby tento deficit vykryl. (Fond národního blahobytu, FNB, je hlavní finanční rezerva Ruska, do které Rusko ukládá příjmy z prodeje ropy, pozn. red.).
Já se domnívám, že ve fondu moc bohatství nezbývá a že důvodem vysoké inflace v Rusku je pravděpodobně i to, že ruská centrální banka umožnila využití tohoto fondu pro pokrytí státního deficitu.
Ale v současné chvíli Mezinárodní měnový fond predikuje dvouapůlprocentní růst, což je pro Rusko, které v posledních patnácti letech meziročně rostlo v průměru o jedno procento, dobrou zprávou.
Tím, že ale nevíme skoro nic o stavu ruských finančních rezerv, je těžké předjímat, jak to nakonec dopadne. Putin samozřejmě chce, aby si celý svět myslel, že má nekonečné bohatství, kterým může donekonečna financovat zbraně do války na Ukrajině, ale tak to rozhodně není.
Josep Borrell, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, tvrdí, že sankce, které Evropská unie uvalila na Rusko, fungují, že omezily průmyslovou a technologickou sílu Moskvy. Jako příklad uvádí pokles výroby motorových vozidel a technologií. Co si o tom myslíte?
Je pravda, že průmyslová odvětví jako je výroba automobilů a elektroniky, skutečně zaznamenala výrazný pokles. Některé automobilky snížily výrobu až o 80 procent, výrobci elektroniky o 70 procent.
Ukazuje se však, že z hlediska ruského HDP to nemá velký význam. V současné době se v Rusku automobily příliš nevyrábějí. Ale z pohledu HDP to není velká ztráta.
Rusko těží hlavně z exportu energií. Zhruba 66 procent ruského exportu tvoří ropa, ropné produkty, plyn, kovy a diamanty.
Dovoz ruského plynu do Česka: Přesná čísla sice nejsou, toky ale ukazují, že ho bude hodně
Číst článek
Takže v kontextu toho, že vojenská produkce vzrostla téměř čtyřnásobně a že Rusko stále exportuje ropu a ropné produkty, je pokles produkce automobilů nevýznamný. Když lidé mluví o tom, zda sankce fungují či ne, musíme se zamyslet nad tím, co vlastně znamená, že „sankce fungují“.
Válka stále pokračuje, takže v tomto ohledu určitě nefungují. Rusko vydělalo v letech 2022 a 2023 z exportu více peněz než v celém období před pandemií od roku 2014. Já zastávám názor, že nebyl uvalen dostatek sankcí, nebo alespoň nebyly uvalené sankce, které by vážně ublížily ruské ekonomice.
Každá sankce nějaký dopad má, ale to, že Rusko nadále těží z exportů, je důkazem toho, že sankční politika ruskou ekonomiku zásadně neochromuje. Měly jednotlivé země uvalit tvrdší sankce? Řekl bych, že ano. Ale to je nákladné.
Za mě tedy platí, že sklízíme to, co jsme zaseli. Válka je pro Evropu extrémně nákladná. Proto mě překvapuje, že Evropa nebrala hrozbu Ruska vážněji a že nebyly zavedeny tvrdší sankce již od začátku.
Drahá ropa
A co s tím?
Myslím si, že hlavním problémem je v současné době vysoká cena ropy na světových trzích. Ta se pohybuje kolem 78 až 80 dolarů (1842 až 1890 korun) za barel, což je mnohem více než před pandemií, kdy se cena pohybovala okolo 45 dolarů (1063 korun).
Není žádný pádný důvod, proč by ceny musely být tak vysoké. Spojené státy jako největší producent ropy mají schopnost snížit cenu tím, že zvýší svou produkci.
To by byl pro Rusko klíčový zlom, protože když ceny ropy přesáhnou 80 dolarů, je obtížné přesvědčit země, aby přestaly kupovat ruský plyn, který je jen o trochu levnější. Kdyby ceny ropy klesly na cenu kolem 60 dolarů (1417 korun) za barel, tak by se ruskému profitu dalo lépe zabránit.
Z Ruska teče levná ropa do Indie, peníze za ni ale zůstávají v Novém Dillí. Rupie se nesmí vyvážet
Číst článek
Jeden z nástrojů, kterým by Spojené státy mohly oslabit ekonomiku Kremlu, je zařazení Ruska na seznam sponzorů terorismu, na kterém se nachází například Severní Korea, Kuba, Sýrie a Írán. Avšak Spojené státy se rozhodly toto neudělat. Proč a co by to pro ruskou ekonomiku znamenalo?
Ano, je to jeden způsob, jak ochromit ruskou ekonomiku. Umístění Ruska na tento seznam by mělo dva důsledky. Za prvé by to znamenalo přísnější finanční sankce pro Rusko a za druhé takzvané „sekundární sankce“, což je postih pro jiné země, které s Ruskem obchodují.
Jenže to by zcela jistě negativně ovlivnilo obchodní vztahy Spojených států. Nicméně Spojené státy nemusí umístit Rusko na tento seznam, aby mohly uplatnit sankce.
Problém tkví tom, že Putinova vláda každý den exportuje zhruba 5 milionů barelů ropy na světový trh. Je jim celkem jedno, kdo ji koupí, ať už jsou to Evropané, Čína nebo Turecko.
To znamená, že můžeme uvalovat různé sankce, ale pokud bude Rusko pokračovat v exportu ropy a my ji budeme kupovat, Putin může zabíjet do nekonečna.
Podívejme se na to, jak to fungovalo během studené války v Sovětském svazu, který byl pod přísnými sankcemi. Mohlo exportovat ropu pouze do několika mála zemí, zejména do Finska, a to jen výměnou za spotřební zboží.
Šlo o jednoduchou výměnu, přičemž SSSR nebyl součástí mezinárodních finančních trhů a západ měl relativně přísnou kontrolu nad tím, jaké zboží se dostane do země a jestli může být využito pro vojenské účely. To jsou opravdové sankce. Dnes je však Rusko součástí mezinárodního trhu a nic podobného se neděje.
Jsou sankce relevantní?
Jsou podobné sankce vůbec realistickým scénářem? Myslíte si, že jsou v dnešním multipolárním světě sankce stále relevantním nástrojem, jak se vypořádat s autoritářským režimem?
To je výborná otázka a pravděpodobně si Spojené státy vyhodnotily, že by něco podobného způsobilo zásadní rozvrat, který se momentálně nevyplatí.
Pro Spojené státy je válka na Ukrajině pouze regionálním konfliktem, kde nepřichází o život vojáci NATO. Kdyby tomu tak nebylo, kalkulace Spojených států ohledně sankcí by pravděpodobně vypadala jinak.
Zároveň si myslím, že dnešní svět je obchodně natolik propojený, že nemůžete jednoduše odstřihnout jednu zemi, aniž byste závažně poškodili zbytek.
Před 40 lety tvořily demokratické země kolem 75 procent světového HDP. Nyní tvoří demokratické země kolem poloviny světového HDP.
Vyhlídky ruské ekonomiky jsou pochmurné. Roste jen kvůli výdajům za válku, tvrdí odborník
Číst článek
To je úplně jiná situace. Dnes jsou nedemokratické země nebo částečně demokratické země ekonomicky silnější než dříve. Mám na mysli země jako Čína, Indie či Turecko.
Co se však ukázalo, že funguje, jsou sankce postihující bankovní systém. I když Rusko stále exportuje velké množství ropy do Indie, dostává za ni zaplaceno v indických rupiích. Ty však Rusko nechce, protože, když to zjednoduším, za rupie si íránské drony nekoupí.
I přes to, že demokratické země tvoří menší část světového HDP, než tomu bývalo, stále mohou rozhodovat o peněžních transferech a v tomto ohledu mají velkou moc.