Investice do bezpečnosti, nebo odklon od ropy a plynu? Falešné dilema, navzájem se podporují, tvrdí Přibyla
Spojenci v NATO se dohodli, že do roku 2035 navýší své výdaje na obranu na pět procent HDP. A český premiér Petr Fiala z ODS znovu zopakoval, že by chtěl zrušit chystaný nový typ emisních povolenek na benzín, naftu či lokální vytápění plynem a uhlím v Evropské unii. To jsou dvě zprávy z tohoto týdne, které spolu souvisí víc, než by se mohlo zdát. Obě se úzce týkají naší bezpečnosti.
Premiér Fiala z ODS se v odmítání povolenek na benzín, naftu či lokální vytápění plynem shodne třeba z politiky hlavní opoziční strany, tedy hnutí ANO. Obávají se zvýšení cen paliv, ale většinou už nemluví o tom, že tím zároveň odmítají celkově stovky miliard korun výnosů na pomoc s vyššími cenami pro zranitelné obyvatele a na modernizaci Česka.
Tato transformace souvisí i s bezpečím a prosperitou země, myslí si Ondráš Přibyla, ředitel organizace Fakta o klimatu.
„Česká republika zaplatí ročně za ropu nějakých, záleží na tom, který rok počítáme, 80-100 miliard českých korun, což znamená asi jedno procento HDP. Jinak řečeno, jedno procento HDP posíláme do zemí, které nám dodávají ropu. Jsme závislí na tom, co ty země udělají, jakým způsobem na nás budou tlačit. A mnohokrát už se v historii stalo, že dodavatelé ropy, dodavatelé zemního plynu použili tuto závislost jako zbraň. A ty peníze nemůžeme investovat k nám,“ říká Přibyla.
„Naprosto logický krok pro prosperitu země, ale i pro energetickou bezpečnost země, je se z této závislosti vymanit. Zejména, když technologicky můžeme. Když můžeme přijít do stavu, kdy tyto peníze budeme moci investovat do vlastní ekonomiky a do vlastní prosperity,“ dodává.
32:39
Hladík: Kdo nevidí krizi klimatu, je politikem minulosti. Neřešme cíle Green Dealu, ale cestu k nim
Číst článek
Proto je také podle Přibyly falešným dilematem rozhodovat se mezi investicemi do vojenské bezpečnosti a do odklonu od benzínu či plynu. Obojí se podle něj podporuje. Odklon navíc přispěje ke klimatické bezpečnosti. Spalování fosilních paliv vede v Česku například k častějšímu rojení kůrovce, k silnějším a častějším vlnám veder, ničivějším povodním a podobně.
„Scénář, kdy nebudeme brzdit klimatickou změnu, vede asi o deset procent nižšímu HDP po roce 2050, než scénář, kdy bychom brzdili. To znamená, že se to škodami fakt projeví významně. A z hlediska nákladů, brzdit klimatickou změnu tak, abychom dosáhli uhlíkové neutrality někdy kolem roku 2050 nebo krátce po něm, by nás stálo řádově jedno až dvě procenta HDP ročně. To ale také přinese úspory na tom, že se nebude muset platit ropa nebo zemní plyn. I ta investice má nějaké návratnosti,“ podotýká.
Podle připravovaného Atlasu dekarbonizace, který Fakta o klimatu vydají na podzim, jde asi dvě třetiny českých emisí skleníkových plynů vyřešit úsporami typu zateplování, elektrifikací dopravy i vytápění a výrobou nízkoemisních energie a tepla.
‚Bezosova svatba je symbolem toho, co je ve světě špatně.‘ V Benátkách se protestuje proti jejímu konání
Číst článek
Podle experta na energetiku z Masarykovy univerzity v Brně Martina Jiruška je potíž v tom, že Česko nemá aktivní strategii, jak současné celosvětové změny zvládnout a těžit z nich.
„Vlastně jsme strašně reaktivní. My vlastně nepřicházíme s tím, jak by se to mělo dělat. My říkáme, my to takhle nechceme, my nechceme... zase vezmu ten konec spalovacích motorů, to je populární téma, my to nechceme teď, my to chceme odsunout. A už neříkáme, jak bychom to teda udělali. Ta dekarbonizace probíhá, ať se nám to líbí nebo ne, ať se na to v tom našem autolandu díváme, jak chceme. To je takový ten pohled toho Hobitína, kdy my máme pocit, že když zavřeme oči a uši před tím, co se děje venku, tak to na nás prostě nedopadne. To, co my prožíváme a budeme prožívat, ten odklon od fosilních paliv, to je v podstatě průmyslová revoluce,“ říká Jirušek.
Sibiř taje a hoří, Rusko ale v klimatickou krizi nevěří. ‚Zajímá je výroba raket, ne emise,‘ říká expert
Číst článek
„To je, jak když stát budoval železnice a musel do toho nainvestovat spoustu peněz. A jak jsme rádi, že to tady je. Takže ono to možná něco stojí, ale pojďme si říct, jaký svět budujeme. Potřebujeme jako společnost více dospět a být schopni dlouhodobých strategií. My jsme se rozhodli v Česku s tím nic moc nedělat a být spíše pasivní. Když se podíváte na to, jak Česko instaluje obnovitelné zdroje, tak instaluje nejpomaleji z celé Evropy. A to není záležitost toho, že bychom neměli podmínky. To je záležitost toho, že jsme se rozhodli to nedělat, a že tady máme takové povolovací procesy a takové překážky, které k tomu vedou,“ dodává Přibyla.
Celý rozhovor s Ondrášem Přibylou a Martinem Jiruškem o bezpečnosti Česka i o tom, jaké nové nástrahy a závislosti přechod na čistší technologie přináší, si poslechněte v aktuálním vydání Leonarda Plus., audio je v úvodu článku.
