Češi podle průzkumu podporují výrobu umělého masa. Zaostávají ale v nákupu rostlinných náhražek
Na světě nepotřebujeme miliony nových veganů, ale miliardy lidí, kteří jedí maso střídmě. I to zaznělo v Praze na mezinárodní konferenci New Food Forum o novinkách v rostlinné stravě. Produkce masa a mléčných výrobků patří vedle spalování ropy, uhlí a plynu k zásadním příčinám člověkem způsobené změny klimatu. Může asi za osminu emisí skleníkových plynů. Čechy ale motivuje k tomu, aby jedli víc rostlinných výrobků, spíš touha být zdravější.
„Nejvíce se lidé přiklánějí k alternativám mléčných výrobků, zejména sýrů. Dneska jsou nejvíce nakupovány nejmladšími generacemi, generacemi ve středním věku, které mají doma mladší děti, a potom je to i generace rodin, kde už jsou dospělé děti,“ říkají Hana Říhová a Vladimíra Šebková z organizace YouGov.
Největší příklon k rostlinným alternativám mléčných a masných výrobků je ve velkých městech a nejsilnější motivací není udržitelnost. „Je to zájem o to udělat něco prospěšnějšího pro své zdraví,“ říkají odbornice.
Co naopak Čechy odrazuje, to je leckdy stále vysoká cena těchto výrobků. Některé jsou také špatně dostupné, což zatím absolutně platí o kultivovaném mase. To vzniká laboratorně množením buněk bez nutnosti zabíjet zvířata, kácet lesy nebo zabírat prostor a vodní zdroje k pěstování krmiv.
Umělé maso už si dáte ve Spojených státech nebo v Singapuru. Evropská legislativa teprve vzniká a Češi se na maso z laboratoře docela těší, ukazují loňská čísla průzkumu od YouGov.
„I mě osobně to překvapilo, vždycky jsem si myslel, že Češi budou tradičně pro zabijačku a to, co známe z dětství, ale vyšli jsme v Evropě jako třetí nejpozitivněji naladěná země vůči kultivovanému masu. Téměř 60 procent lidí v České republice odpovídalo, že by to chtělo vyzkoušet,“ říká Roman Lauš, zakladatel Mewery, jediného českého startupu, který vyvíjí kultivované maso.
Obecně si Češi vedou dobře i v zájmu o vlastní vaření a využívání zeleniny, luštěnin a dalších rostlinných potravin. Pokud jde o nákup rostlinných náhražek za maso či sýry, tam Češi zaostávají jak za Slováky, tak i za mnoha dalšími evropskými státy, ukazují průzkumy.
Supermarkety
Joanna Trewernová z organizace ProVeg International vysvětluje, co v jiných zemích rostlinným alternativám pomáhá.
„Víme, že nákupní chování do velké míry ovlivňuje cena. Proto bych vyzvala obchodní řetězce v Česku, aby investovaly tak, jak se stalo například v Německu, kde jsou rostlinné produkty za stejnou cenu, nebo levnější, jako ty masné. Důležité je také rostlinné alternativy neoddělovat, ale nabízet je na regálech mezi běžným sortimentem. Tam si mohou najít cestu k novým zákazníkům, kteří by do veganské sekce nešli. Tohle už je v německých supermarketech docela běžné,“ navrhuje.
Na pražské konferenci mluvili o svém zvýšeném zájmu o rostlinné sýry, mléka či masné alternativy právě i zástupci velkých potravinářských korporací. Podle Trewernové to i pro ně má smysl.
„Vidíme, že pokud je výrobek kvalitní, dobře chutná a je dobře označený, tak se prodává a daří se mu. A více rostlinné stravy pomáhá předcházet cukrovce, nemocem srdce a dalším problémům, takže to prospívá zdraví,“ říká Trewernová.
„Zároveň vidíme, že je neudržitelné, jakým způsobem a v jakém množství současné zemědělství produkuje maso a mléčné výrobky. A neznamená to, že by se měl každý stát vegetariánem či veganem. Jde o to, aby každý s masem trochu ubral. Taky jde o nejefektivnější způsob, jak na úrovni jednotlivce chránit klima – a ještě zlepšovat své zdraví a šetřit peníze,“ dodává.
