Někdy zvítězí i věci, které ekonom neumí vysvětlit, říká k úspornému balíčku vyjednavač za STAN
Stávková pohotovost, kterou kvůli dopadům vládního úsporného balíčku na zaměstnance a jejich rodiny vyhlásily v pondělí odbory, zatím vládní koalici neobměkčila. Podle jednoho z vyjednavačů balíčku, šéfa rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za hnutí STAN Josefa Bernarda nelze čekat v navržených opatřeních zásadní změny.
„Chtěl bych apelovat na zodpovědnost občanů. Stát je opravdu v hluboké rozpočtové krizi, my jsme za čtyři roky vygenerovali dluh přes 1,4 bilionu korun, který je v nominálních cenách stejně vysoký jako za předchozích 27 let. Občané si musí vybrat – buď budeme dál směřovat k bankrotu této země, anebo skutečně budeme dělat opatření, která povedou k ozdravení veřejných financí,“ uvedl Josef Bernard v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Zásadní změny v opatřeních ke snížení schodků rozpočtu už dříve odmítl také premiér Petr Fiala z ODS.
Odbory jsou přesvědčeny, že balíček zvýší výdaje domácností až o sto tisíc za rok. Například kvůli zavedení plateb nemocenské či zvýšení DPH u některých služeb či zboží.
„Nesouhlasím s hodnocením, že by se ta opatření měla projevit ve výši sto tisíc korun na jednu rodinu,“ uvedl Bernard.
Koalice podle něj navrhla opatření tak, aby dopad na nízkopříjmové skupiny byl co nejmenší. Diskuse o některých návrzích se podle něj povede a je možné, aby se případně některé věci upravovaly. „Ale musí se upravovat tak, aby zůstal výnos 150 miliard korun,” upozornil Bernard.
Fiala: V zásadních věcech není prostor měnit úsporný balíček. Kabinet neustoupí nátlaku ani stávce
Číst článek
Subjektivní výjimky
Vláda navrhla v balíčku úspory některých výdajů na straně státu, ale i příjmů, především úpravou některých spotřebních daní, daň z nemovitostí či přímých daní. Celkově má tak být příští rok schodek státního rozpočtu nižší o 94 miliard korun, další rok o dalších 53 miliardy, tedy celkově 147 miliard korun.
Některé podnikatelské svazy ale kritizují nelogičnost toho, jak vláda s některými daněmi hýbala. Vinaři si například prosadili zachování nulové spotřební daně na takzvané tiché víno, vydavatelé budou mít nulovou sazbu DPH na knihy, ale za noviny se bude platit daň 21 procent.
Podle Bernarda v těchto případech, především u vína, hrály roli subjektivní věci. „Mně se tyto věci jako ekonomovi špatně vysvětlují, protože já jsem pro co největší eliminaci výjimek, které jsou subjektivní. A teď na rovinu mluvím o tichém vínu i o knihách,“ říká Bernard.
Subjektivní podle něj v tomto případě znamená, že někdo „nedá jenom přesné ekonomické, respektive matematické výpočty, ale dává do toho ještě další vlivy, které neumíte tak přesně změřit a vyhodnotit“. „Například u vína dopad na turismus nebo na naše vinaře,“ vysvětluje.
‚Kudla do zad‘
Proti balíčku protestují například výrobci balených nealkoholických nápojů včetně vody. Ty totiž mají přejít do vyšší sazby DPH, tedy 21 procent, ačkoliv nyní jsou v nižší sazbě. Výrobci mají obavu, že je to na trhu znevýhodní.
Jak se projeví vládní reformy v domácnostech? Změny pocítí všichni
Číst článek
„Návrhem jsme šokováni. Je to kudla do zad, kterou těžce zkoušený nápojový průmysl opravdu nečekal. Chápeme potřebu vlády stabilizovat rozpočet a vnímáme řadu navržených opatření jako prospěšných. Výsledkem by však rozhodně nemělo být diskriminační postižení oboru. Věříme, že vláda ještě bude některé své ne zcela promyšlené návrhy korigovat,“ uvedl například ředitel Kofoly Daniel Buryš.
Zatím to ale na korekci nevypadá. Podle Bernarda je vyšší zdanění balených nealko nápojů v Evropě běžné, některé jsou sice zdravé, některé ale kvůli přemíře obsaženého cukru a jiných sladidel spíš nezdravé.
„Nevím, jestli podporovat přeslazené nápoje, ze kterých je navíc spousta odpadu,“ uvedl s tím, že stejná sazba pro nealko nápoje je také přehlednější.
Pokud jde o úspory, vláda chce škrtat zhruba 54 miliard korun v dotacích. Významná část z toho se má vzít majitelům obnovitelných zdrojů, kteří dostávají dotace výkupních cen elektřiny z projektů postavených převážně do roku 2010.
Stát jim jako pomoc s investicemi garantoval výhodné výkupní ceny elektřiny až na dvacet let.
Podle ředitele Solární asociace Jana Krčmáře se jedná asi o 20 tisíc projektů a některé by mohly dalším zásahem vlády zbankrotovat.
„Šetření ministerstva průmyslu nedávno ukázalo, že tyto projekty nepobírají nepřiměřenou podporu. Kromě toho český stát už před dvěma lety zvýšil solární odvod na dvacet procent, takže pro další zásahy opravdu není prostor, aniž by hrozily krachy těchto projektů,“ upozornil Krčmář.
Podle Bernarda ale prostor pro snížení dotací je. „My jsme prostě přesvědčeni, že oni už splatili svoji investici, že už nadále vydělávají,“ uvedl šéf rozpočtového výboru.