Vytvořili jsme nárokovou ekonomiku. Přijde inflace a každý natáhne ruku. Chce to změnu, říká šéf Linetu
Zatímco Spojené státy americké nyní čeká podle nového prezidenta Donalda Trumpa zlatý věk, Evropa se obává zhoršení situace kvůli hrozbě obchodních válek. Prezident Trump totiž minulý týden zopakoval, že se Evropská unie chová k Americe velmi, velmi špatně, takže ji čekají nová dovozní cla. Jaký věk teď čeká Evropskou unii a s ní i český průmysl?
Podle generálního ředitele výrobce zdravotnických lůžek Linet Tomáše Koláře, který je také členem vedení Svazu průmyslu a dopravy, změny v EU v reakci na nové vedení USA přijít musí. Evropa by měla udělat to, o čem už dlouho mluví, a to více se obchodně sjednotit. Roztříštěnost je její nevýhoda oproti USA, které i proto podnikatele víc lákají.
Poslechněte si další díl pořadu Peníze a vliv, tentokrát o tom, jak se české firmy připravují na případné zvýšení amerických cel
„Je to obrovský trh, kde je 330 milionů lidí, kteří se řídí stejnými byznysovými pravidly, stejným právem, mluví stejným jazykem. Je to také obrovsky bohatý trh. HDP na obyvatele, výkon ekonomiky, množství peněz, které se v ekonomice točí, je naprosto unikátní. A když bych to srovnal s Evropou, tak to je prostě 30 jednotlivých trhů, které se nám postupně daří nějak propojovat, ale zdaleka to není tak integrovaný trh, jako máme ve Spojených státech,“ upozorňuje v pořadu Peníze a vliv šéf Linetu Tomáš Kolář, který je také členem vedení Svazu průmyslu a dopravy. Linet Group působí v USA téměř patnáct let a vývoz na tento trh pro firmu představuje pětinu z jejího ročního obratu ve výši zhruba 400 milionů eur.
Linet by tak podle Koláře v krajním případě, pokud by Trump zavedl vůči EU i více než dvacetiprocentní dovozní clo, jak o tom mluvil v kampani, musel v USA nově zainvestovat. Pravděpodobně do finální montáže výrobků, což představuje zároveň největší přidanou hodnotu. Podle propočtu Koláře by to akcionáře stálo mezi 20 a 30 miliony dolarů, při vysokém clu by ale návratnost takové investice byla už za dva až tři roky. „Což je velmi rychlá návratnost, ale bavíme se o tom krajním, hypotetickém případě,“ uvádí.
25:54
Éra globalizace je za námi. Je třeba, aby se Evropa nehádala se Spojenými státy, doporučuje Špicar
Číst článek
Zároveň by to znamenalo škrty v zaměstnanosti v českých závodech firmy. „Pokud bychom ve Spojených státech zřídili montáž, tak na to budeme potřebovat zhruba třicet lidí. To by velmi zhruba znamenalo třicet lidí minus tady v České republice,“ propočítává Kolář s tím, že ale firma věří, že k takovému scénáři nakonec nedojde.
Do USA vyváží průmyslové výrobky také firma Wikov podnikatele Martina Wichterleho. Ten zatím předpokládá, že by dopad nebyl pro společnost zásadní, kvůli dovozní přirážce by ale musel asi zlevnit a tím by přišel o část zisku. Na druhou stranu v USA vzniknou podle něj nové příležitosti, například v souvislosti s avizovanou vyšší těžbou ropy či plynu.
Martin Wichterle, který je i zakladatelem spolku Druhá ekonomická transformace a členem vedení Svazu průmyslu a dopravy, stejně jako Kolář věří, že cla nakonec nebudou tak vysoká nebo plošná, jak Trump dříve hrozil. „Nejde ale jen o naši firmu. Česká republika by to odskákala jako významný subdodavatel německé ekonomiky, na kterou by dopad cel už byl velmi silný, až fatální,“ upozorňuje Wichterle.
‚Potřebujeme Real Deal‘
Podnikatelé tak od EU kromě jednání s USA očekávají i zásadní vnitřní změny. Například v Green Dealu, který by měl projít korekcí. „Jak ta korekce bude významná, je samozřejmě otevřené, hodně bude záležet na tlaku jednotlivých vlád členských zemí. Pro současnou bruselskou garnituru ta změna uvažování ale jistě bude nesmírně obtížná, protože je to program, který prosazuje už dlouhá léta,“ uvažuje Martin Wichterle.
Tomáš Kolář z Linetu věří, že změna v Evropě přijde. „Zaprvé jako Evropan musím věřit, protože jinak by nám asi nezbývalo nic jiného než se sbalit a žít ve Spojených státech nebo někde, kde to dává smysl,“ uvádí.
Co Čechy spojuje: lidé chtějí zelenou energetiku, ale cítí obavy ze zdražování
Číst článek
Pokud jde o Green Deal, Kolář se také kloní k úpravám některých termínů, nikoliv ke zrušení. Podle Svazu průmyslu jde například o řešení cen povolenek a zavádění nových na budovy a dopravu, termínů na dokončení dekarbonizace či tlak na vyšší výrobu elektroaut a zákaz výroby spalovacích motorů po roce 2035. „Potřebujeme Real Deal,“ podotkl nedávno na diskusním fóru k výhledům evropské ekonomiky viceprezident svazu Radek Špicar.
Nejde přitom zdaleka jenom o Green Deal. „Je to o tom, co jsme dělali posledních 40 až 50 let. Vytvořili jsme nárokovou ekonomiku. Zazlobí nás inflace a hned mají všichni nataženou ruku. Pomozte nám tak, jako kdybyste chtěli po mraku, aby nepršelo,“ upozorňuje Kolář.
Zásadní, co podnikatele tíží oproti USA, jsou dražší energie v Evropě částečně vyvolané náročným Green Dealem, ale také regulace dopadající na byznys. To by se přitom podle Koláře dalo a mělo změnit. Jako příklad uvedl povinné výkazy o udržitelnosti a odpovědnosti firem známé jako ESG.
„To je prostě hromada byrokracie a někdy, až bych si dovolil říct, nesmyslů, které si povinně musíme nechat od příštího roku každoročně auditovat. Třeba si máme zavést proces a každý rok hodnotit, jaký dávají naše produkty smysl pro společnost. No tak vymyslete si, jaké dává nemocniční lůžko smysl pro společnost,“ říká Kolář.
Vývoz tuzemských firem do USA v posledních letech rostl. Na celkovém exportu se podílí zhruba třemi procenty a dosahuje kolem 140 miliard korun ročně.
Celý pořad Peníze a vliv si můžete poslechnout v přiloženém audiu nahoře v článku.
