Krácení solárních dotací? ‚Budeme lobbovat v Senátu a případně se obrátíme na Ústavní soud,‘ říká Lang
Zákon lex OZE III se má tento týden projednávat v senátním hospodářském výboru. Podle Marka Langa z JRD Group a vedení Svazu moderní energetiky by bylo ideální zrušit přílepky směřující ke krácení dotací pro starší solární parky. Porušují údajně ústavní principy. „Je to retroaktivní změna podmínek,“ říká Lang. Podle ministra financí se ale vláda případných žalob neobává, pravidla prý nemění.
Někteří čeští majitelé starších solárních elektráren zvažují, že se kvůli chystaným změnám pro vyplácení dotací obrátí na Ústavní soud. A to pokud projde i Senátem novela energetického zákona, tzv. lex OZE III, která má pravidla pro dotace sluneční elektřiny zpřísnit.
V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to řekl člen správní rady investiční skupiny JRD Group a také místopředseda představenstva Svazu moderní energetiky Marek Lang.
„Myslím si, že šance tam je,“ uvedl k případné ústavní stížnosti. „Z těch diskusí, které máme s různými právními kancelářemi, vyplývá, že navržené změny zákona skutečně porušují některé ústavněprávní principy,“ upřesnil Lang.
Má jít například o zásah do svobody podnikání či porušení principů ve smyslu předvídatelnosti právního prostředí. „Zároveň to investorům upírá nebo nedává možnosti se proti změně bránit soudní cestou. Je tam tedy několik parametrů, které naplňují, aby se o to Ústavní soud zajímal,“ upozornil Lang.
Zákon se dvěma pozměňovacími návrhy týkající se právě dotací pro soláry schválila loni v prosinci Poslanecká sněmovna. Senátní hospodářský výbor ho má projednat již tento týden, na plénum by se měl dostat ve druhé polovině ledna.
„Uvidíme, jestli se v Senátu najdou osvícení nebo inteligentní lidé, kteří pochopí ty argumenty a vrátí ten zákon zpátky do Sněmovny s úpravou, aby z něj tyto pozměňovací návrhy vypadly,“ uvedl manažer JRD Group.
Rozpočet se škrty počítá
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který byl jedním z iniciátorů pozměňovacích návrhů, je ale přísnější kontrola dotací za desítky miliard korun ročně oprávněná. Už dopředu navíc pro letošní rok škrtl na tyto účely dotace ve státním rozpočtu ve výši přes 20 miliard korun.
Solární elektrárny si mají přepočítat zisk a pak dostanou individuálně dotaci. Stát tak chce ušetřit
Číst článek
Podle Langa jsou přitom takové úspory nereálné. „Jednoduchá odpověď. Ne,“ řekl na otázku, zda může stát peníze už letos ušetřit. Důvodem je, že zákon stále není definitivně schválený a navíc než se vyjasní další konkrétní postup a stát dostane od solárníků nějaké výstupy jako podklady pro případné škrty dotací, tak to nebude dříve než na konci letošního roku. „Čili pokud to ministr Stanjura celé zabalil tak, že to dělá s dobrým úmyslem zachraňovat svůj nepovedený rozpočet roku 2025, tak absolutně není šance, aby to něco přineslo,“ prohlásil Marek Lang.
Zpřísnění pro vyplácení dotací se má podle zákona týkat solárních parků uvedených do provozu do roku 2011, tedy v době tzv. prvního solárního boomu. Stát se tehdy zavázal, že jim bude platit provozní podpory po dobu 20 let, aby jim zajistil návratnost. Od roku 2020 pak díky notifikaci těchto dotací v rámci EU také platí, že podpora musí být zároveň přiměřená.
Podle úpravy zákona o podporovaných zdrojích energií z roku 2021 se proto stanovilo tzv. vnitřní výnosové procento za celý solární sektor tak, že nemá překročit 8,4 procenta. „Přesně tak to bylo i v notifikačním rozhodnutí Evropské komise, tedy že mělo jít o průměrnou návratnost za všechny fotovoltaické elektrárny spuštěné v daném roce. Čili z logiky věcí, když je to průměr, tak je jasné, že některé fotovoltaiky měly návratnost o něco vyšší, některé o něco nižší a ten průměr měl být 8,4 procenta. A to, s čím přišel ministr Stanjura, tak je teorie, že těch 8,4 procenta není vlastně průměr za sektor, ale že to má být maximum na individuální projekty. Ty chce nyní kontrolovat, a pokud by dosáhly vnitřní výnosové procento, tedy návratnost, vyšší než 8,4 procenta, tak jim chce tu podporu odebírat. To je naprosto jasná retroaktivní změna podmínek,“ vysvětlil Lang, proč se chtějí někteří majitelé solárních výroben bránit.
Hrozí arbitráže
Kromě individuálních kontrol druhý pozměňovací návrh k zákonu navrhuje pro majitele fotovoltaik povinnost spočítat si návratnost své výrobny, a to i relativně malé, od výkonu 30 kWp, jaké mají třeba i školy na svých střechách, až do konce její životnosti. Nikoliv tedy „jen“ po dobu 20 let jako doposud.
„Úplně jednoduše. Kdosi se domnívá, že výrobce, a to může být skutečně i škola nebo školka, má být natolik schopný, aby odhadoval, jaká bude cena elektřiny, za kterou on bude schopen svou výrobu prodávat, za šest nebo sedm let ode dneška. To není schopen odhadnout nikdo,“ upozornil Lang.
24:07
Je pozitivní, že prošel lex OZE III. Má pro nás ale negativní pachuť, říká předseda Solární asociace Fousek
Číst článek
Trojice zahraničních majitelů starších fotovoltaik u nás kvůli návrhům v lex OZE III již koncem loňského roku oznámila ministerstvu financí, že podá arbitrážní žaloby, a to kvůli porušení dohody o ochraně investic. Je mezi nimi například rakouská společnost Enery.
„V obecné rovině se dá říci, že jde o porušení spravedlivého a rovnocenného zacházení, kam jde zařadit i tzv. legitimní očekávání, které si investor vytvořil v době své investice. Výše škody bude záležet na přesném znění, v jakém budou opatření schváleny. Zatím toto nechceme předjímat, pouze si vyhrazujeme naše právo se bránit,“ řekl už dříve Českému rozhlasu ředitel tuzemské pobočky Enery Pavel Maleček.
Domácí investoři možnost bránit se porušením dohody o ochraně investic nemají, podle Marka Langa tak pro ně v principu přichází v úvahu jediná možnost, jakou je právě řízení u Ústavního soudu.
Ministr financí Stanjura už dříve řekl, že se vláda na základě svých právních analýz arbitráží ani žalob nebojí. Trvá na tom, že nejde o nic retrospektivního a že chce jen zpřísnit kontroly peněz vydávaných daňovými poplatníky.
Konkrétně JRD Group podle Langa pravděpodobně pro své starší solární parky o dotace nepřijde, pokud by novela lex OZE III vstoupila v platnost v současné podobě, protože nepřekračují stanovenou návratnost 8,4 procenta. Jestli by se tak i JRD chtěla obrátit na Ústavní soud, zatím podle něj není jisté. „My zatím nepředbíháme, protože, jak se říká, brod je ještě daleko, i když možná ne úplně daleko,“ reagoval.
‚Už to mohlo být‘
Firmy a svazy nyní chtějí lobbovat v Senátu, kde jsou podle Langa k novele i kritické hlasy. „Osobně si myslím, že by bylo ideální, kdyby v Senátu vznikl pozměňovací návrh, že se odstraní právě tyto dva problematické přílepky (k dotacím pro solární elektrárny). Zákon lex OZE III jako takový se tím očistí a schválí. Protože na něj tady čekáme už několik let,“ popsal Lang.
V Česku mají vyrůst obří fény na maření přebytečné energie. Něco je tu hodně špatně, říkají energetici
Číst článek
Pro investory je zákon lex OZE III klíčový proto, že díky němu vstoupí v platnost nová a potřebná pravidla pro akumulaci elektřiny, která mimo jiné nastartují investice do samostatných bateriových úložišť, ale i pro další využití zelené energie.
Tím by se měla zlepšit bilance výroby a spotřeby v energetické soustavě, která s větším zapojováním špatně řiditelných zelených zdrojů častěji kolísá. I proto tak roste zájem o tzv. mařiče elektřiny, které v určitých hodinách dokážou přebytky elektřiny přeměnou na teplo zlikvidovat. Jde ale zároveň často o plýtvání energií, protože teplo se pak vypustí do vzduchu.
Podle Langa je rostoucí zájem o mařiče dán právě i tím, že zákon lex OZE III zavádějící akumulaci a tzv. agregaci flexibility nabral zpoždění. „Už to mohlo být před pěti lety, a pak bychom v této situaci nestáli,“ upozornil.
K většímu vyrovnání výroby a spotřeby by přispělo také více projektů větrných parků. Těm se ale zase brání řada obcí kvůli zásahu do krajinného rázu. Podle Langa se ale veřejné mínění mění, obecně jsou pro investory největší problém dlouhé povolovací lhůty. Ty dosahují pěti až deseti let. „My máme druhý největší park v České republice, ve Václavicích, a od okamžiku, kdy se začal připravovat projekt, do okamžiku, než jsme ho začali stavět, tak uplynulo skutečně deset let,“ upozornil Lang z JRD Group. Lhůty by měly zkrátit připravované akcelerační zóny pro zelené zdroje, a to zhruba na jeden rok.
Celé téma a rozhovor s Markem Langem si poslechněte v audiu vloženém vlevo nahoře v textu.
