USA a Švýcarsko podepsaly dohodu o urovnání sporů kolem daňových úniků
Americké ministerstvo spravedlnosti podepsalo se švýcarskou vládou dohodu o urovnání sporů kolem daňových úniků. Dohoda umožní některým švýcarským bankám vyhnout se stíhání kvůli podezření, že umožňovaly Američanům prostřednictvím tajných kont vyhýbat se placení daní. Nyní zaplatí pokutu a zveřejní informace o účtech amerických klientů. USA se už tři roky snaží prolomit švýcarské bankovní tajemství.
"Volba mezi dvěma zly", tak označil dopad dohody mezi USA a Švýcarskem na švýcarské banky tamní právník Walter Boss. Banky se totiž budou muset rozhodnout, jestli se jim více vyplatí zaplatit pokutu, nebo budou riskovat trestní stíhání v USA.
Ivan Pilip, ekonom, bývalý ministr financí a viceprezident Evropské investiční banky, upozornil, že dohoda neuzavírá úplně spory, které byly zahájeny už v minulosti a které se týkají zejména velkých bank jako UBS, Credit Suisse a do jisté míry Julius Baer, kde padaly už velmi vysoké pokuty v řádu stovek milionů dolarů.
USA se dohodly se Švýcarskem ve sporu o daňové úniky. Téma jsme rozebrali s Ivanem Pilipem, ekonomem a bývalým ministrem financí a viceprezidentem Evropské investiční banky
„Ty uzavřeny nejsou, ale řada dalších bank, která byla ohrožena tlakem a pokutami ze strany amerických úřadů, bude postavena do situace, kdy sice bude nucena zveřejnit účty amerických občanů. Budou speciálně zdaněny, ale tyto banky by se měly vyhnout pokutám a narovnat výtahy pro působení v USA,“ přiblížil.
Banky na základě dohody musí také informovat vyšetřovatele o majetku Američanů, který už opustil Švýcarsko a byl přesunut do daňových rájů. Podle Pilipa je to součást kontextů posledních let, kdy je jedním z cílů hospodářských politik jednotlivých států snížení daňových úniků.
„Takže z tohoto pohledu je to věc pro Švýcarsko, které na bankovním sektoru velmi stavělo, věc nepříjemná. Ale je to součást trendů, se kterými i Švýcarsko musí počítat, a které se odráží nejen ve vztazích k USA, ale i k mnoha dalším zemím, zejména Evropské unie,“ uvedl.
Počty Čechů, kteří se mohou podobným způsobem vyhýbat placení daní díky švýcarskému bankovnímu tajemství, podle Pilipa zřejmě známy nejsou. „Ale vezmeme-li v úvahu, že v případě USA to mohou být desetitisíce účtů, tak v případě Čechů jde o číslo řádově výrazně menší,“ poznamenal.
Nicméně i Česká republika se podle něj připojuje ke snahám, aby se co nejvíce zemí včetně Švýcarska, ale i Lichtenštejnska či Kypru a dalších bývalých daňových rájů, zapojovalo do spolupráce a snížily množství daňových úniků. „Tyto snahy se dotknou i českých občanů, byť přínos pro státní pokladnu bude spíše okrajový,“ dodal ekonom Ivan Pilip.
