Náznak kompromisu v brexitu je slabý
Od červencového nástupu do úřadu až dosud měl britský premiér jedinou jistotu, že příští týden bude asi horší. Řada neúspěchů, včetně rezignace klíčových toryů, vyvrcholila sérií porážek v Dolní sněmovně, k níž se po neděli ještě může přidat soudní rozhodnutí, že když si Boris Johnson vyžádal prodloužit parlamentní přestávku, jednal v rozporu se zákonem.
Dvě z původně zvažovaných cest, jak řešit krizi spojenou s odchodem Spojeného království z Evropské unie, byly zataraseny, když Dolní sněmovna zavázala premiéra, aby pokud nebude schopen dosáhnout dohody o brexitu, jeho datum, nyní stanovené na poslední říjnový den, znovu odložil, a když poslanci odmítli, aby se předčasné volby konaly podle premiérově chuti, ještě před letošními dušičkami.
Kudy může Boris Johnson hledat únik z bludiště, na jehož stavbě se sám z valné části podílel? Tento týden britští vyjednavači v Bruselu naznačili, že řešením by bylo uspořádání týkající se cel a obchodu, které by zahrnovalo Irský ostrov, jehož sever je součástí Spojeného království a jih samostatnou republikou.
Takové aranžmá by dovolilo odstranit často zmiňovanou irskou pojistku, na níž opakovaně ztroskotala hlasování o brexitové smlouvě za Johnsonovy předchůdkyně Theresy Mayové.
Pohnout se z čím dál hlubších příkopů
Bliklo tu snad světlo v mlze obestírající britské odcházení z Evropské unie? Mluvit o naději by bylo nanejvýš předčasné. Náznaky kompromisu jsou příliš vágní na to, aby bylo možno domyslet, zda zmiňované řešení může dostat technicky proveditelnou, právně závaznou a všestranně přijatelnou podobu.
Musela by s ním totiž souhlasit Irská republika, která má podporu všech zbývajících členů Evropské unie, musela by ji přijmout vláda v Londýně a neposlední řadě i zástupci Severního Irska, kde již řadu měsíců není k dispozici ani regionální vláda zastupující protestanskou i katolickou komunitu, ani regionální parlament.
‚Domněnky, nejpesimističtější scénář.‘ Londýn se po zveřejnění analýzy k brexitu snaží uklidnit veřejnost
Číst článek
Pokud premiér vlády jejího Veličenstva nemá na dosah brexit bez dohody a pokud nemůže uspořádat předčasné volby v co nejbližším termínu, zdá se, že zbývá pouze cesta brexitu s dohodou. To by se však někdo musel pohnout z dosud čím dál hlubších příkopů.
Co se týče Borise Johnsona samotného, dohoda by se mu hodila, ale pouze pod podmínkou, že nepoškodí jeho hlavní, ne-li dokonce jediný cíl, zůstat v premiérském úřadě. Ale on sám se nemůže spolehnout, že ovládá šelmu brexitu, kterou před třemi lety při referendu sám pomáhal odvazovat.
Jakoukoli dohodu s náznakem kompromisu napadne Nigel Farage se svou Brexit Party pod praporem tvrdého brexitu. Záblesk naděje z tohoto týdne se může rychle vytratit a nelze než ocenit suchý humor a pragmatismus majitelky klenotnictví ze severoirského Belfastu Kathleen McGovernové. Ta říká, že na brexit se dokáže připravit rychle, jakmile bude vědět, kdy a jak na něj dojde.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Trhliny v německé hrázi proti extremismu
Kateřina Smejkalová
Chvíle, kdy je nutné říct stačilo
Kateřina Perknerová
Spojené státy stojí na prahu ústavní krize
Jiří Pehe
Trumpův celní koktejl – ocel, Temu a slábnoucí dolar
Tereza Zavadilová