V případě zpráv, jak pozicí francouzského prezidenta otřásly protesty lidí ve žlutých vestách a jak Spojeným královstvím otřásá diskuse o brexitu, se dostaly mimo zorné pole demonstrace, které se od prostředka tohoto týdne opakovaně sešly v maďarské metropoli.

Převzato z Plusu

Neměly ani zdaleka takový rozsah jako bouře v Paříži a jiných francouzských městech, ale nad Dunajem představovaly docela nový jev.

Vládě premiéra Viktora Orbána se podařilo v jeden okamžik proti sobě spojit odlišné vrstvy lidí. Zaprvé zaměstnance, kterým se nelíbí novela zákona rozšiřující počet povolených přesčasových hodin za rok, jež může zaměstnavatel nařídit – skokově z nynějších 250 na rovných 400.

Vláda argumentuje, že chce pomoci zpružnit pracovní trh, na němž se podobně jako třeba v Česku těžko shánějí noví zaměstnanci, ale opozice a odbory okamžitě přišly s etiketou „zákon o otroctví“.

Komise expertů Rady Evropy

Zadruhé se do jindy málo vídaného společného houfu semkla opozice v případě změny v soudnictví, která vrací do maďarského justičního systému správní soudy. Ty mají od těch běžných převzít nejrůznější agendy, mezi jiným i například žaloby týkající se daní nebo voleb.

Vláda odmítá námitku opozice, že nově ustavené správní soudy, jejichž vedení má jmenovat ministr spravedlnosti, nebudou například v případě stížností týkajících se tak citlivých věcí, jako jsou volby, rozhodovat nestranně, a poukazuje na to, že správní soudy už v Maďarsku existovaly před druhou světovou válkou a fungují i v mnohých evropských zemích.

Proti těmto argumentům však stojí holá skutečnost, že vláda premiéra Viktora Orbána až dosud vždy soustavně rozšiřovala dosah svého vlivu a moci, jak je to nejlépe vidět na stavu maďarských médií, kdy ta veřejnoprávní fungují jako nástroje propagandy Orbánovy strany FIDESZ a kdy se ta na vládě nezávislá podařilo buď eliminovat přes nastrčené prostředníky, anebo marginalizovat a omezit tak jejich vliv.

Stav nezávislých institucí a právního státu v Maďarsku znepokojil Evropský parlament do té míry, že se letos v září vyslovil pro zahájení procedury, která může vyústit až v uvalení sankcí.

Až dosud Viktor Orbán dokázal využívat spojenectví navázané uvnitř evropských lidovců, kde mají silné slovo hlavně ti němečtí. Nyní si je však vláda v Budapešti vědoma, že se dostává pod tlak, a souhlasila, aby situaci v zemi posoudila komise expertů Rady Evropy s tím, že její závěry vezme v potaz při projednávání případných změn v kritizovaných zákonech.

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít