Peking chystá protizbraň na západní sankce
Už nějaký čas Čína na světové scéně vystupuje mnohem sebevědoměji a také mnohem – vlídně řečeno – důrazněji anebo až bezohledněji, než tomu bylo za časů otce ekonomických reforem Teng Siao-pchinga, který razil zásadu „buduj sílu potichu“.
Dnešní vládce Číny Si Ťin-pching svou zemi ovládá mnohem pevněji než jeho předchůdce Teng. Pro jeho uvažování je příznačný cíl udělat z někdejší říše středu v roce 2049, kdy komunistická strana oslaví sto let od uchopení moci, vedoucí mocnost světa.
Prozaičtěji tuto proměnu vyjádřil ministr zahraničí Wang I, když sousedům znepokojeným čínskými rostoucími územními nároky ve vodách Jihočínského moře vzkázal, že „Čína je velká země, to je prostě fakt“.
Nyní se Peking rozhodl opatřit si nástroje, kterými bude systematicky odpovídat na sankce, jimiž západní demokratické země reagují na likvidování právního státu v Hongkongu nebo na utlačování příslušníků ujgurské menšiny muslimského vyznání v provincii Sin-ťiang anebo na pokusy zmocnit se nelegálně znalostí špičkových technologií či na porušování duchovního vlastnictví.
Zákon na ochranu čínského obchodu a občanů
Až dosud v takových případech komunistický režim postupoval administrativními kroky nebo silovými akcemi, když zabránil vstupu na obří čínský trh některým západním firmám anebo když v odpověď na zatčení finanční ředitelky a dcery zakladatele společnosti Huawei Technologies Meng Wan-čou uvěznil dva Kanaďany, bývalého diplomata Michaela Kovriga a podnikatele Michaela Spavora.
Velké zatýkání v hongkongském deníku. Policie vtrhla do redakce Apple Daily, zatkla nejméně pět lidí
Číst článek
Příznačné je, že zpráva o jejich zatčení byla zveřejněna až půl roku poté, co byli oba v Číně zadrženi.
Podobné administrativní a silové kroky bude uplatňovat i v budoucnu, nyní však dostanou formální právní podklad. Vedení parlamentu, oficiálně nazývané Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, ve zkrácené proceduře schválil zákon, který má chránit čínský obchod a čínské občany před „jednostrannými a diskriminačními“ sankcemi Západu.
Hlavním cílem mají být Spojené státy, které jsou obviňovány z nepřijatelného zasahování do domácích čínských záležitostí.
Velvyslanec při NATO: Čínu je potřeba sledovat, ale není na pořadu dne označit ji za nepřítele
Číst článek
Peking zprávy o porušování lidských práv šmahem odmítá jako lživé. Západní sankce mají podle něj politické motivy a mají Čínu poškozovat. Rozsah a obsah opatření vyhlašovaných podle nového zákona není ještě zcela jasný.
Jejich výčet sahá od odepření víz přes deportaci až po zmrazení či zabavení majetku lidí, kteří respektují západní sankce vyhlášené vůči čínským podnikatelům či hodnostářům.
Je zřejmé, že Čína se rozhodla ve stupňující se rivalitě vsadit na tvrdou odpověď. Náhodné jistě není ani načasování.
Zpráva o novém zákonu se dostala na veřejnost v době, kdy americký prezident Joe Biden vyrazil do Evropy na summit skupiny sedmi nejvyspělejších zemí následovaný vrcholnými schůzkami NATO a Evropské unie, na nichž jsou vztahy k Pekingu jedním z klíčových témat.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Trump zkouší politiku ultimát a nátlaku
Jiří Pehe
Co všechno se bude z Bílého domu vylévat
Tereza Zavadilová
Za mě vždy hlasuje peněženka
Petr Holub
Volební fígle Kateřiny Konečné
Jiří Leschtina