Čína není žádná Wall Street
V posledních měsících se čínská administrativa poněkud nepochopitelně utrhla ze řetězu. Konkrétně co se týká vztahu k vlastním technologickým firmám – které měly být a donedávna byly výkladní skříní svérázného kapitalisticko-komunistického režimu pro celý svět. Vypadá to jednoznačně tak, že jim schválně ničí byznys. Proč by se ale takto režim střílel do nohy, na to se názory různí.
Nejznámější čínský podnikatel Jack Ma to odnesl jako první už loni na podzim. Tehdy chystal vydání akcií jeho konglomerátu ANT Group, kam patří třeba známý e-shop Alibaba, a měl to být největší úpis na světě.
Vláda to ale k překvapení všech dva dny před IPO zakázala a tvrdě po podnikateli vystartovala s regulací.
V srpnu zase oficiální tisková agentura srazila kurz akcií jiného čínského gigantu, herní a technologické společnosti Tencent, a to až o 11 procent, když prohlásila, že hry jsou duševní opium a elektronické drogy.
Doplatily na to i ostatní čínské herní firmy. Vláda je chce donutit k tomu, aby zakázaly hry dětem mladším dvanácti let, protože prý to škodí čínské mládeži a jejímu vzdělávání.
Herní firmy nejsou jediné, které dostaly od režimu ránu. Minulý týden vláda téměř zničila byznys soukromých čínských firem, které prodávají chytré vzdělávací a doučovací moduly přes internet, což bylo v Číně velmi silně rostoucí odvětví.
Úřady nařídily, že vzdělávací firmy musejí výrazně srazit poplatky a stát se vlastně neziskovkami, protože placení poplatků vede k nerovnosti mezi rodinami a následně k tomu, že klesá porodnost.
Čínské cyklistiky slavily s odznaky Mao Ce-tunga, Mezinárodní olympijský výbor chce vysvětlení
Číst článek
Poslouchat se musí
V uplynulém měsíci přišly čínské firmy obchodované na americké burze o neskutečný jeden bilion dolarů. Největší ranou pro akcionáře je hrozba čínské vlády mnohem více regulovat zahraniční listingy čínských firem.
Centrem skandálu se stala firma Didi Global, která provozuje aplikaci podobnou Uberu. Ta si prosadila vstup na americkou burzu, ačkoli ji Peking kritizoval za nedostatečné zabezpečení dat – protože firma uchovává a vyhodnocuje řadu údajů o cestujících včetně toho, že celé jízdy jsou nahrávány.
Pár dní po vydání akcií začaly úřady firmu vyšetřovat a zablokovaly její byznys v Číně. Současně čínská vláda rozhodla, že nebude svým firmám dovolovat upisovat akcie v zahraničí, pokud hrozí, že Západ by mohl zneužívat jejich data. Nově bude všechny čínské listingy v zahraničí schvalovat úřad pro kybernetickou bezpečnost.
Všechny terče vládní střelby jsou soukromě vlastněné firmy většinou mladých technologických miliardářů, jimž se podařilo uspět v zahraničí. Vláda jim vzkazuje, že čínský režim se poslouchat musí. Oni nejsou miliardáři ze Silicon Valley a Šanghaj ani Hongkong není žádný Wall Street.
Vypadá to navíc, že velmoc dokonce obětovala svůj závod s Amerikou o dominanci v technologickém odvětví ve prospěch posílení své ideové pozice doma i v zahraničí.
Zatímco někteří komentátoři mají za to, že Čína rezignuje na kapitalismus a upevňuje komunistický režim, jiní to vidí pragmatičtěji. Například vlivný investor Ray Dalio uvedl, že velmoc nijak nemění svůj politický směr, byť jsou kroky z poslední doby trochu matoucí.
Prostě nikdo nemůže čekat, že státem řízený kapitalismus bude stejný jako západní kapitalismus. Což tedy vážně není.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Máslo do každé rodiny
Julie Hrstková
Jaký Trump a Harrisová? Je tu Kemi Badenochová!
Jan Fingerland
Výročí 17. listopadu 1989? Musíme si znovu a znovu procházet ztrácením a nalézáním svobody
Martin Fendrych
Moderní technologie jsou mocná zbraň. A nebezpečná
Marek Hudema