Osmdesátky jsou zpět. I s nukleární silou
Pohledem do světa módy a showbyznysu zažíváme návrat estetiky 80. let už roky. Nosí se ošklivé tenisky, vytahané džíny, neon i účes s vlasy dlouhými na krk zvaný mullet, česky „na Jágra“. Vrátily ale i jiné věci, které měly zůstat zasypány nánosem času: studená válka, vyzbrojování, krvavé konflikty – a fascinace jádrem. Včetně toho, že se po desítkách let vrátilo na scénu i absurdní vyhrožování jadernými zbraněmi.
Ovšem v pragmatičtějších kruzích a rovině – jde hlavně o návrat jádra do debat o energetice. Přitom není to tak dávno, třináct let, kdy se světová veřejnost po ničivé havárii v japonské Fukušimě chtěla od jaderné energetiky úplně odvrátit.
Třeba v Německu se přesně tehdy po masivních protijaderných protestech odhlasovalo odstavení jaderných elektráren. Folklórem posledních dekád byl tlak bavorských a rakouských politiků na Česko kvůli Temelínu.
Ačkoli v Evropě existuje 167 jaderných reaktorů, nové jaderné projekty byly od 90. let jen výjimečné. Nyní se jich chystá řada: podle evropské jaderné společnosti je deset reaktorů ve výstavbě. Globálně se jich staví 60, další stovka je v plánu a 350 ve stadiu úvah.
Co je za tou změnou? Jaderná energetika představuje nejlevnější zdroj energie, navíc je bezemisní. Samozřejmě zůstává nevyřešená otázka úložišť jaderného odpadu a také bezpečnosti elektráren v případě vnějšího ohrožení či přírodních katastrof typu tsunami v japonské Fukušimě.
Znovu to jádro...
EDF si stěžuje u Evropské komise. Vadí jí, že v Dukovanech mají jaderné bloky postavit Korejci
Číst článek
Znovuobjevená jaderná energetika nyní zlákala i technologické firmy. Konkrétně jde o malé jaderné reaktory.
Google nedávno podepsal dohodu s firmou Kairos Power na vývoj malých modulárních reaktorů SMR, které mají už v roce 2030 produkovat 500 megawatt jaderné energie, přičemž Google chce, aby v budoucnu obstaraly její veškerou energetickou spotřebu.
Podobně se Microsoft spojil s Constellation Energy, aby za 1,6 miliardy dolarů znovuoživili odstavený reaktor v Pensylvánii.
Microsoft chce z této elektrárny odebírat elektřinu dvacet let. Amazon letos získal datové centrum poháněné jadernou energií. Technologičtí mogulové, jako jsou Bill Gates a Jeff Bezos, stále více mluví o jaderné energii.
Jadená fúze
Největší naděje vyvolává technologie pokročilejší než klasické jaderné štěpení, takzvaná jaderná fúze, tedy způsob, jakým vytváří energii Slunce.
První na světě. Google uzavřel dohodu o využití jaderné energie k provozu umělé inteligence
Číst článek
V Kalifornii se ji vědcům nedávno povedlo nasimulovat – a vyrobili víc energie, než při pokusu spotřebovali. To budí nadšení, ovšem technologie není ještě zdaleka použitelná v běžné realitě.
To, proč se do nukleární energie hrnou technologičtí giganti, má čistě praktický rozměr. Pokrok v umělé inteligenci je vysoce energeticky náročný. Modely jako ChatGPT spotřebují desetkrát víc elektřiny než standardní internetové vyhledávání. Obrovskými žrouty energie jsou také cloudy, datová centra a kryptoměnová infrastruktura.
Proto je energetika jednou z nejcennějších komodit dneška. Na přístupu k relativně levné a ideálně ekologické energii závisí úspěch nejen technologických gigantů, ale i států – jak je vidět nyní na příkladu Německa, jehož průmysl poté, co země přišla o levný plyn z Ruska, těžce bojuje.
Jaderná energetika není kvůli nevyřešeným problémům žádná stoprocentní výhra, ale peníze a mozky technologických gigantů by i zde mohly leccos urychlit.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Prvotní hřích, který může za drahé bydlení
Petr Holub
Jak jsem se nezklamala na Křivoklátě
Kristina Roháčková
Jak dlouho vydrží Ficova chatrná koaliční většina?
Kamila Pešeková
Syřanům fandíme, tady ale žádné další nechceme
Lukáš Jelínek