Co můžeš vypít dnes, neodkládej na zítřek
Kdo nepije, rozbíjí rodinu. A kdo chce víc zdanit alkohol – nebo nedejbože omezit jeho prodej –, rozbíjí rovnou celou společnost. Tak se dají ve zkratce shrnout reakce na návrh Pirátů na zavedení regulace prodeje a propagace alkoholu, které by omezily jeho konzumaci.
Nikdo v zásadě nerozporuje tvrzení, že se v Česku hodně pije, ba spíš řečeno „chlastá“. Řečeno sportovní terminologií: jede tu alkoholová první liga. Alkohol je pravidelný, ale také naprosto jednoznačně přijímaný doprovod všech oslav.
Nemluvíme přitom o takových výjimečných příležitostech, jako jsou svatby a pohřby ani o pravidelném popíjení na oslavách narozenin. Slaví se páteček, protože končí týden. Slaví se neděle, protože se nic nedělá. Slaví se úterý i středa, protože ten týden je potřeba nějak přežít a bez sklenice zlatého, rudého nebo třeba zeleného moku to zkrátka nejde.
Droga bez omezení
V pití jsou si navíc všichni rovni: pijí bohatí i chudí, muži i ženy, staří i mladí, zdraví i nemocní. Pije se před dětmi, protože je to přece normální. Žádná společenská ani politická omezení tato droga nemá. Je prostě kulturně přijímaná, v některých formách dokonce daňově podporovaná.
Vobořil: Kolem regulace alkoholu je vždycky horko. Nedokážeme o tom ani mluvit, ale měli bychom
Číst článek
Pokud by chtěli zákonodárci skutečně rozlišit drogy podle závažnosti účinků z hlediska zdravotního i společenského, nikdy by nemohli být k alkoholu tak benevolentní a k jiným druhům látek natolik přísní, jako jsou dnes.
Stačí se podívat na debatu, která se vede kolem legalizace tzv. psychomodulačních látek. Ani zdanění – tedy možnost kontroly doprovázená navíc příjmem do hodně provětraného rozpočtu –, zřejmě nepřiměje politiky, aby řekli regulovanému a zdaněnému podeji „ano“.
Přestože se počítá s tím, že má platit od příštího roku, aby se zamezilo neustálým vládním zákazům, které nesmyslně dohánějí tržní novinky, se zdá, že v současné podobě neprojde.
Namísto regulovaného trhu vláda slavnostně chystá zlegalizovat samopěstitelství v malém rozsahu. Což už dávno jede, jen si toho zjevně političtí představitelé hájící ztracenou vartu nevědomosti, nevšimli.
Regulace stejně neprojde
Pro spotřební daň na tiché víno je zhruba 40 procent Čechů. Podpořit producenty by měly dotace
Číst článek
I proto se dá s velkou mírou pravděpodobnosti říci, že jakékoliv omezení či regulace prodeje alkoholu neprojde. A to nemluvíme o té nejtvrdší variantě, kdy by se alkohol prodával pouze v určitou denní dobu a jeho prodejci by potřebovali licenci. Odpor vzbuzuje i větší regulace reklamy nebo zákaz sponzoringu mladých sportovců.
Cokoliv, co se negativně dotkne alkoholu, nemá v tomto volebním období šanci. Koneckonců: podobný návrh politici odmítli už před měsícem, kdy s ním přišel končící národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Jak tehdy uvedla poslankyně ODS Renáta Zajíčková, je velký úspěch už to, že se podařilo debatu o pití alkoholu a jeho škodlivosti otevřít. A jak by dodal nestranný pozorovatel, okamžitě také zavřít.
Podpora alkoholu v Česku je ve srovnání s jakoukoliv jinou návykovou látkou vlastně neuvěřitelná. A vzhledem k nákladům, které nese celá společnost, také extrémně drahá. Ale jak se v Česku říká: „Co můžeš vypít dnes, neodkládej na zítřek“.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Výročí ujgurské státnosti připomíná i probíhající nucenou asimilaci
Ondřej Klimeš
Amsterdamská lekce
Jan Fingerland
Rozpočtu na vzdělávání chybí nejen miliardy, ale hlavně srozumitelnost
Petr Šabata
Důchodová reforma? Plány jsou odvážné, realita skončí u země
Julie Hrstková