Dolar končí a další pohádky
Svět, jak ho známe, skončil. Platnost petrodolarové dohody mezi USA a Saúdskou Arábií po padesáti letech vypršela, dolar oslabí a čínský jüan nabere na síle. Tato zpráva, která v minulých dnech oběhla svět, má jeden hlavní nedostatek. Žádná dohoda, která by Saúdskoarabské království zavazovala k prodeji ropy pouze za americké dolary, nikdy neexistovala.
Reálně Spojené státy uzavřely v roce 1974 tajnou dohodu se Saúdskou Arábií, která slibovala vojenskou pomoc a vybavení výměnou za to, že království investuje miliardy dolarů z prodeje ropy do amerických pokladničních poukázek. Existenci této dohody odhalila v roce 2016 agentura Bloomberg.
V té době také ministerstvo financí Spojených států poprvé zveřejnilo údaje o vlastnictví státních dluhopisů a odhalilo, že saúdskoarabské království patří mezi největší věřitele USA. Smlouva z roku 1974 reagovala na globální ropný šok, panovaly obavy z toho, co by saúdské přebytky získané prodejem černého zlata způsobily světové ekonomice. Dolar jako hlavní prodejní měna byl spíš logickým vyústěním tehdejší situace než výsledkem tajného spiknutí.
Přesto se v poslední době objevily určité náznaky, že Saúdové jsou ochotni prodávat ropu i za jiné měny. Podle deníku Wall Street Journal již několik let jednají s Pekingem například o přijetí plateb v jüanech.
Zlato jako vítěz?
O dedolarizaci světového obchodu ropy se ale mluví podstatně déle: Irácký exdiktátor Saddám Husajn chtěl prodávat iráckou ropu za eura, lybijský vůdce Muammar Kaddáfí navrhoval dokonce vytvoření panafrického zlatého standardu. Vrchol spekulací na téma odklon od dolaru nicméně nastal po začátku války na Ukrajině a uvalení sankcí na Rusko, které bylo donuceno přejít na obchody v jiných měnách. Jak Rusko, tak i Čína či Irán jakékoliv oslabení postavení dolaru ve světě vítají.
Cena zlata se vyšplhala na rekordní hodnoty. Dostala se těsně pod 2450 dolarů za troyskou unci
Číst článek
O postavení dolaru ve světě vypovídá jeho podíl v rezervách světových bank. Ten – podle poslední studie Mezinárodního měnového fondu postupně klesá a to ve prospěch netradičních měn jako je australský a kanadský dolar, singapurský dolar, jihokorejský won, čínský jüan či měny skandinávských zemí. Přesto si dolar stále udržuje dominanci jako světová rezervní měna.
Na druhou stranu podle analýzy britského think-tanku Official Monetary and Financial Institutions Forum, který citoval list Financial Times, chce 18 procent světových centrálních bank v průběhu jednoho až dvou let zvýšit alokaci do dolaru. Loni takto odpovědělo pouze šest procent centrálních bank.
Dolar rozhodně ze světa nemizí a svoji pozici si drží. Čínský jüan ani další měny jej v nejbližší době nenahradí. Překvapivým vítězem se ale nakonec může stát zlato. Jeho podíl na rezervách centrálních bank stoupl na úroveň, která naposledy byla k vidění na konci druhé světové války. A poptávka po něm, především od centrálních bank rozvojových zemích, setrvale roste.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Jak je důležité míti Babiše
Jan Vávra
Slováci zůstávají Čechům nejblíže. Za Orbánem s nimi však nesměřujme
Luboš Palata
Fico v talk show Rossiji-1? Vidíme, jak rychle se svobodný, demokratický režim může zvrhnout
Martin Fendrych
Gruzínská opozice má o čem přemýšlet
Ondřej Soukup