Tento důležitý výbor se tomuto tématu zjevně nevěnoval naposledy. I když kolem toho panovaly zmatky.

Na svědomí je měla interpretace pondělního jednání koordinátorů výboru o jeho budoucím programu. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) po něm uvedl, že se zvláštním slyšením ke zprávě OLAFu o Čapím hnízdě byl vysloven souhlas a bude se konat. A nakonec se ukázalo, že měl pravdu. Jeho kolegyně a místopředsedkyně výboru Martina Dlabajová (za ANO) to ale popřela. Zástupci frakcí podle ní o ničem takovém nediskutovali – a měla pravdu.

K dovršení guláše to nejprve dementovala i předsedkyně výboru a „Nemesis Andreje Babiše“ Ingeborg Gräßleová, aby následně potvrdila, že slyšení bude. Osobně na něj dopisem pozvala šéfa příslušného generálního ředitelství a ten slíbil přijít. Rozhodnutí koordinátorů v tomto případě podle ní nebylo třeba. Jeden znalec bruselského zákulisí to komentoval slovy, že procedura je jen jedna, ale výklady mohou být různé a politika je hra se slovy. Mně to spíš připomnělo Werichovu pohádku o královně Koloběžce a její přijede-nepřijede, obutá-neobutá.

Ať tak či onak, kauza OLAF a Čapí hnízdo ještě nějakou chvíli v Evropském parlamentu evidentně vydrží. Navzdory závažnosti zjištění českých i unijních vyšetřovatelů a bezprecedentním obvinění vůči premiérovi členské země, to ale není téma, které by Bruselem hýbalo. Potvrdilo to i úterní vystoupení eurokomisaře Oettingera na výboru pro rozpočtovou kontrolu. Jeho přítomnosti na slyšení k uzávěrce unijního rozpočtu využil k dotazu na tento případ jen Zdechovský. Babišem démonizovaná Gräßleová se o něm vůbec nezmínila.

Oettinger jako zkušený eurokomisař neřekl nic podstatného a více méně zopakoval, že komise nic neřekne ani nezveřejní. I když on sám je prý pro nulovou toleranci vůči podvodům s evropskými penězi a pro zveřejňování těchto případů, aby se tím odstrašilo od jejich následování. Od budoucího slyšení s ředitelem DG Regio asi nelze očekávat o mnoho víc.

Z pohledu celé unie tak mnohem zásadnější rozhodnutí přijal výbor pro ústavní záležitosti, který schválil zeštíhlení Evropského parlamentu po brexitu. V jeho rámci si mají hlavně západoevropské státy rozebrat zhruba třetinu křesel, která se uvolní po odchodu britských europoslanců. Zároveň výbor otevřel dveře pro celoevropské kandidátky do voleb do europarlamentu. Tyto změny musí ještě v únoru schválit plénum. V případě té poslední se nicméně jedná o další krůček směrem k federalizaci EU, které se většina českých politiků brání jako čert kříži. V době vypjatých vášní okolo Dublinu IV a 12 uprchlíků si toho ale nejspíš nikdo ani nevšiml.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít