Podnět k hlasování o nedůvěře podala krajní levice a podpořili ji zelení společně s komunisty, socialisté se k nim ale tentokrát nepřipojili. Francouzský premiér totiž socialistům napsal dopis a přistoupil v něm na některé jejich požadavky. Přislíbil jim například valorizaci všech penzí, to, že opustí myšlenku zvyšování daně z elektřiny, a naopak že jeho vláda dočasně víc zdaní velké společnosti.

Asi největším ústupkem bylo obnovení diskusí o úpravě schválené důchodové reformy, která postupně zvyšuje věk pro odchod do penze z 62 na 64 let a která je trnem oku velké části opozice.

K tomu v parlamentu vystoupil šéf socialistů Olivier Faure a řekl, že jeho strana nepodpoří hlasování o nedůvěře nové vládě. „To, co se odehrává teď, je historické a je k tomu potřeba větší rozhled. To, že jsme se nepřidali k těm, kteří chtějí vaši vládu svrhnout, pane premiére, neznamená, že máte naši důvěru. Rozhodli jsme se nevést tu nejhorší možnou politiku, protože by to vedlo k nástupu krajní pravice,“ řekl Faure.

Jeho strana nebyla ale úplně jednotná. Pro svržení vlády hlasovalo nakonec 8 socialistických poslanců z 66. Celkem tedy pro svržení vlády Françoise Bayroua hlasovalo 131 poslanců, což nestačí. Potřeba je minimálně 289 poslaneckých hlasů.

Ve Francii také začíná vyjednávání o nové podobě důchodové reformy a jednotlivé debaty například mezi odbory se teprve rozjíždějí. Podle některých komentátorů jde ale o komunikační krok Francoise Bayroua, který se snaží získat čas pro svůj kabinet a naklonit si část opozice, jmenovitě socialisty.

Reforma jako kino

Profesor práva na Université Paris II. Dominique Chagnollaud pro deník Le Figaro celou debatu okolo reformy označil za kino. V minulých dnech se naopak mluvilo o pozastavení reformy. Chagnollaud tvrdí, že to není možné, protože reforma se nedá pozastavit pouze vydáním nějakého dekretu. Musela by se místo toho přijmout nový zákon.

Bývalá francouzská premiérka Élisabeth Borneová důchodovou reformu prosadila na sílu tím, že pomocí ústavního článku obešla parlament. Tehdy debatu ohledně důchodově reformy provázely silné demonstrace a je možné, že se to bude opakovat, což by bylo pro Bayroua nebezpečné.

Zbytek francouzské levicové koalice vnímá rozhodnutí socialistů negativně a například lídr krajně levicové Nepoddajné Francie Jean-Luc Mélanchon vyhrožoval, že socialisté za své rozhodnutí zaplatí.

Osud nového francouzského kabinetu ale není i přes přečkání hlasování o nedůvěře jistý. Jelikož nemá v parlamentu většinu, musí podporu pro každý zákon hledat i u opozice. Na druhou stranu se mu podařilo nalomit dosavadní jednotu francouzského levicového tábora, což by se mohlo hodit hlavně při schvalování rozpočtu na tento rok. Francie totiž do nového roku vstoupila v rozpočtovém provizoriu.

Francois Bayrou musí být nadále ostražitý, protože pravicová strana Národní sdružení, kterou vede Marine Le Penová, nevyjádřila při hlasování nedůvěru, ale nebrání se tomu. Dopředu říká, že pokud jim premiér nebude naslouchat, tak jsou připraveni vládu „potopit“. Marine Le Penová zaujala stejnou pozici jako v případě Barnierova kabinetu. Nejdříve se k hlasování o nedůvěře nepřidala a na sesazení vlády se spolupodílela až později.

Martin Balucha, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít