Indie a Pákistán cvičí vojenské svaly
Jak se to přihodí, že se dvě jaderné mocnosti pustí vzájemně do křížku, až se sousedé obávají, že se konflikt rozhoří až k nim? V případě Indie a Pákistánu, které v posledních týdnech proti sobě použily vojenskou sílu, jsou tu důvody historické.
Obě země byly součástí Britského impéria a když se z něj vydělovaly nezávislé státy, bylo prolito na jedné straně hinduistické a na druhé té muslimské krve tolik, že prosákla do DNA několika generací.
Proto se menší půtka snadno promění v otevřený střet, který jako na počátku 70. let minulého století přerostl v otevřenou válku, což se opakovalo i ke konci 90. let.
Dramatičnost možného konfliktu už několik dekád umocňuje fakt, že obě země vyvinuly a vlastní jaderné zbraně.
Pro politiky je směs historických křivd, náboženské i národnostní nevraživosti snadným palivem k povzbuzení vlastní popularity zvláště v době, kdy se blíží volby, jako třeba nyní v Indii, a kdy premiér Nárendra Módí, místo aby skládal účty, zda a jak splnil několik let staré sliby, raději předvádí svaly vůči sousedovi.
Růst napětí v Kašmíru. Indické rakety zabily šest civilistů, Pákistán oznámil sestřelení dvou letadel
Číst článek
Onen soused, Pákistán, demonstracím síly nahrává svou obojakou politikou, když sice důrazně popírá, že by podporoval skupiny islamistických teroristů opakovaně podnikajících atentáty v Indii, zároveň však nemůže dokázat, že by jejich základny na svém území stejně vehementně potíral.
Hra oplátka za oplátku
Takže když v polovině února exploze dodávky naložené stovkami kil výbušniny zabila na čtyři desítky indických policistů, vláda v Dillí reagovala bombardováním základny teroristické organizace Džaíš Muhammad.
Do stupňující se konfrontace se promítly i politicko-propagandistické intriky, protože nejdříve Islámábád popřel, že by na jeho území taková základna teroristů byla, tento týden zase indická strana popřela, že by byla sestřelena její stíhačka, aby nakonec vyjádřila rozhořčení nad záběry zajatého pilota, který jen tak tak unikl smrti při lynčování pákistánskými venkovany.
Hru oplátka za oplátku mezi jadernými mocnostmi se snaží brzdit především Spojené státy, své zájmy však hájí i sousedé v regionu jako Čína, Írán nebo Rusko.
S největší pozorností je nyní sledován premiér Nárendra Módí, jehož politický vzestup provázely útoky na muslimskou menšinu v Indii, která se například v roce 2002, kdy byl předsedou vlády v jednom ze svazových států, Gudžarátu, stala terčem pogromů.
Tehdy se možná dalo mluvit o lokálně omezené události, nyní však Indie i Pákistán nesou odpovědnost za to, zda se konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi podaří utlumit, anebo zda bude dále eskalovat.
Voliči vládní koalice jako ohrožený druh. Proti vládě se ozývá už téměř každý
Apolena Rychlíková
Babiš bojuje o čest, česká společnost o pojem pravdy. O to, že pravda není názor
Martin Fendrych
Férovost v politice se v Česku nevyplácí
Lída Rakušanová
Může se Julie Navalná stát ruskou prezidentkou?
Alexandr Mitrofanov