Írán, nebo Izrael? Kdo je Kremlu blíž?
Írán požádal Rusko o pokročilé systémy protivzdušné obrany – rámci příprav na konflikt s Izraelem. Vzájemná vojenská pomoc mezi Ruskem a Íránem byla koneckonců hlavním tématem nedávného jednání bývalého ruského ministra obrany a tajemníka ruské bezpečnostní rady Sergeje Šojgua v Teheránu. Jak se Rusko zachová, pokud válka mezi Izraelem a Íránem skutečně vypukne?
Z dosavadní vojenské spolupráce Ruska a Íránu jsou samozřejmě nejznámější dodávky íránských dronů Šáhid, kterými Rusové – v podstatě už od počátku války – na Ukrajině ostřeluje jak vojenské, tak civilní cíle.
Mimochodem, Írán už měl Rusku pro válečné účely dodat blíže neupřesněný počet balistických raket – i když to oficiálně nepřiznává.
Tato spolupráce by ale mohla být mnohem živější: Rusko by kupříkladu mohlo Íránu prakticky okamžitě dodat neupřesněný počet stíhaček Su-35, které Moskvě najednou tzv. přebývají kvůli neuskutečněné dodávce těchto letounů Egyptu.
Írán o ně okamžitě projevil zájem, protože získání těchto strojů by Izraeli značně zkomplikovalo vzdušné operace proti Teheránu. Současné íránské válečné letectvo má totiž k dispozici jen několik desítek ruských a kromě toho zastaralých amerických strojů, které tu zbyly po islámské revoluci v roce 1979.
Vysoká politika ve hře
Takovýchto příkladů už fungující nebo možné spolupráce mezi oběma totalitními režimy bychom jistě našli mnohem víc. Ale problém se v tuto chvíli dostává do roviny spíš politické.
Konflikt s Izraelem vrhá íránský režim do rizika kolapsu. Další eskalace může rozhýbat odpor v zemi
Číst článek
Rusko-Íránské spojenectví je tradiční a je způsobeno hlavně spřízněností v podstatě všech autoritářských režimů světa, jelikož, jak my Češi říkáme: „Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.“
Je potřeba tedy vážit celou tuto dost choulostivou záležitost v politické rovině. Už tento pátek chce ruský prezident Putin navštívit mezinárodní fórum v turkmenském Ašchabádu.
Při této příležitosti by se podle svého poradce Jurije Ušakova měl setkat i s íránským prezidentem Pezeškjanem, což se doposud nevědělo. Oba prezidenti se mají sejít koncem října také v tatarské Kazani, to zas v rámci summitu skupiny BRICS.
Dvojí prezidentské setkání v jediném měsíci bude určitě ostře sledováno izraelskou vrcholnou politickou scénou: Izrael, jakož i osobně prezident Putin a premiér Netanjahu, udržují v posledních letech víceméně přátelské kontakty.
O to zajímavější bude, kdo je v tuto chvíli Kremlu blíž – a skoro bych se vsadil, že Teherán, ale to se uvidí už v následujících týdnech.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Rozpočtu na vzdělávání chybí nejen miliardy, ale hlavně srozumitelnost
Petr Šabata
Důchodová reforma? Plány jsou odvážné, realita skončí u země
Julie Hrstková
Evropa se musí připravit na celní válku
David Klimeš
Německá ztráta stability na plné obrátky
Kateřina Smejkalová