Rusko dodalo Íránu moderní systémy protivzdušné obrany. Teherán je chce kvůli napětí v regionu

Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval v pondělí deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.

Teherán/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protiletadlový komplet S-300

Protiletadlový komplet S-300 (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím. „Jsme připraveni na plnou spolupráci s Íránem v regionálních otázkách,“ řekl Šojgu v Teheránu podle íránských médií.

26:12

Aliance států-vyvrhelů. Rusko a Čína se snaží zničit globální postavení Západu, tvrdí analytik

Číst článek

Náčelník generálního štábu Bágherí uvedl, že rusko-íránské vztahy jsou „hluboké, dlouhodobé a strategické“ a za nové vlády se budou dál prohlubovat. Vztahy Moskvy s Teheránem posílila rusko-ukrajinská válka po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Írán Rusku dodal mimo jiné útočné drony nebo dělostřeleckou munici.

V obavách z eskalace izraelsko-íránského konfliktu Teherán požádal Moskvu mimo jiné o moderní systémy protivzdušné obrany. Rusko má sice dlouhodobě dobré ekonomické a kulturní vztahy s Izraelem, kde žije velký počet ruských Židů, podle analytiků citovaných deníkem NYT si ale Moskva nemůže dovolit žádost Teheránu odmítnout vzhledem k tomu, že potřebuje íránské drony v bojích na Ukrajině.

Podle amerických a izraelských činitelů hrozí už velmi brzy odveta Íránu a jeho spojenců –libanonského hnutí Hizballáh, palestinského teroristického hnutí Hamás či jemenských šíitských povstalců vůči Izraeli.

Minulý týden v úterý totiž Izrael zabil na předměstí Bejrútu vysokého vojenského činitele Hizballáhu Fuáda Šukra a ve středu byl v Teheránu zabit šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja, což zřejmě provedl rovněž Izrael.

Kdo byl ‚eliminovaný‘ šéf Hamásu, jakou měl reálnou moc a eskaluje jeho smrt napětí?

Číst článek

Izrael vede od října válku v Pásmu Gazy proti Hamásu, který ji začal bezprecedentním teroristickým útokem na Izrael 7. října. Od té doby výrazně zesílilo také ostřelování Hizballáhu a izraelské armády přes společnou hranici a jemenští povstalci začali útočit na lodě v Rudém moři, které podle nich mají nějaký vztah k Izraeli.

Letos v dubnu Irán poprvé přímo ze svého území zaútočil na Izrael, když na něj vyslal asi tři stovky raket a dronů, které se ale podařilo izraelské armádě odrazit s pomocí Spojených států, Británie, Francie, Kataru, Egypta, Jordánska, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu.

Teherán útočil v odvetě za izraelský úder na konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo několik důstojníků íránských revolučních gard. Není jasné, zda nyní Izraeli pomohou všechny země, které to udělaly v dubnu. Egypt už podle některých zdrojů informoval Izrael, že tentokrát se na odražení íránského útoku podílet nebude.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme