Jde o globální trend, i když se fosilní lobby staví na zadní. Tato transformace by byla jedinečnou příležitostí k vytvoření jednoho milionu pracovních míst ve stavitelství, zemědělství, v energetickém a dopravním průmyslu a k vyšším investicím do veřejné sféry.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kdo vlastně v Británii prohrál

Apel na znárodnění klíčových služeb a odvětví průmyslu měl sanovat škody způsobené bezohlednou škrtací politikou toryů. Jsou snad kontraproduktivní zásahy konzervativců do chodu britské Národní zdravotní služby (NHS) lepším řešením než ukončení těchto kontroverzních metod a zvýšení investic do zdravotnictví?

Hypotetická labouristická vláda by své návrhy financovala v době, kdy je společnost po příjmové stránce extrémně polarizovaná, legislativními zákroky proti daňovým únikům a rájům, zavedením progresivního zdanění či uvalením různých daní na nejbohatší segment společnosti.

Radikálně levicové mýty

Nu, posuďte sami: jsou snad tyto požadavky radikálně levicovými koncepty, kterými by Corbyn ze starého Albionu učinil socialistickou dystopii? Těžko.

Corbynem vedená Labouristická strana ve svém Manifestu potvrdila závazky Velké Británie vůči NATO a vyjádřila podporu obnově britského jaderného arzenálu. Corbyn by tedy rozhodně nebyl autoritářsky neoblomným premiérem, ale politicky uvažujícím stratégem. A co je na podpoře NATO a jaderné proliferace vlastně levicového, nebo dokonce ultralevicového?

Labouristům zlomila vaz spíše osobnost samotného Corbyna a upozadění brexitu. Corbyn se stal svůdným terčem oligarchického tisku i tradičních médií, která citovala představitele zpravodajské komunity považující Corbyna za hrozbu pro národní bezpečnost.

Labouristům hodně ublížilo obvinění z antisemitismu, které však bylo nafouklé. Studie Economistu konstatuje, že k antisemitismu mají blíže spíše voliči toryů než stoupenci Labouristické strany, přitom nařčení z antisemitských přečinů se týká pouze zlomku, jednoho procenta labouristů.

Kolbiště výstřelků a lží

Corbyn podle mnohých udělal chybu, když se jasně nevyjádřil k brexitu. Šéf labouristů však nechtěl opomenout ani labouristické voliče, kteří se vyslovili proti setrvání Velké Británie v EU.

Převzato z Plusu

Chtěl v hluboce rozpolcené společnosti kandidovat se sjednocujícím apelem. Corbyn a jeho lidé sáhli k mnohovrstevnatému Manifestu bez toho, aby tvrdě vytáhli proti Borisově neokonzervativní klice se srozumitelným poselstvím.

Celoživotní aktivisté, jako je Corbyn, jednoduše nepatří do vysoké politiky. Tu charakterizuje show a nesčetné výstřelky a lži. Měli bychom se zamyslet nad tím, v jak odlidštěném a vztekem a lží překypujícím světě to žijeme.

Jestliže britští voliči už podruhé volili rozvod s Evropskou unií, je to také zřetelný vzkaz do Bruselu. Nelze tyto nespokojence odmávnout jen jako pitomce, přestože nyní opět volili proti svým zájmům. Pohrdání nadnárodními institucemi a nedůvěra vůči netransparentním elitám dosahuje patologických rozměrů.

Pokud program na léčbu společenských příkoří – a o jeho přednostech a slabinách můžeme debatovat – spolehlivě přehluší lživá klauniáda s brexitem, je něco špatně.

Autor je komentátor Britských listů

Daniel Veselý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít