Ve válce o místo prohrávají všichni
Boj o místo graduje. Nový pražský primátor Bohuslav Svoboda chce vygumovat cyklopruhy. Městem kvůli úspoře času nejraději jezdí autem. Elektroautem tedy nutno dodat. I tak jde o přesný opak politiky exprimátora a současného náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba, který chtěl otevřít cestu cyklistům všude a za nejlepší dopravu po městě považuje tu veřejnou, velkokapacitní.
Přirozenou součásti veřejné doprav pak podle politiky minulého vedení hlavního města byla i sdílená kola. Bitka mezi cyklisty a automobilisty se ale neodehrává pouze v hlavním městě. Nový cyklopruh, kvůli kterému zmizí parkovací místa pro 22 aut, vyvolal bouři v Hradci Králové.
Liberecký kraj zase rozděluje názor na sdílená kola. Kraj v rámci dotačního programu na jejich koupení a provoz nabídl obcím tři miliony korun. Zastupitelé v České Lípě o tomto návrhu dlouho nepřemýšleli a odmítli jej s tím, že se obávají nepořádku a problémů s tím spojených.
V Novém Boru proběhlo referendum, do kterého se sice zapojilo minimum lidí, nicméně vyhráli odpůrci a sdílená kola tu jezdit nebudou. Naopak zelenou mají kromě Liberce také v Jablonci či Vratislavicích.
Bezpečnost a pohodlí
Masová cyklistika je v rámci českých měst relativní novinkou. Naráží na odpor automobilistů, ale také chodců. Těm prvním se nelíbí, že cyklisté zabírají místo a zpomalují dopravu, chodci mají zase pocit, že jim dvoustopá vozidla zabírají i ten zbytek místa, který se jim proti automobilům podařilo stále ještě uhájit.
Ti, kterým se rozvoj cyklistiky nelíbí, často argumentují tím, že česká města, většinou s historickým centrem, na kola nejsou stavěná. Další důvodem bývá vysvětlení, že i kdyby náhodou tu cyklostezky někdo postavil, nikdo na nich jezdit nebude, protože jsou všude kopce. A dokazují to třeba vysvětlením, že ani dneska nejsou cesty pro cyklisty příliš využívané, takže nemá smysl ubírat další místo autům.
Magistrát chce jednat s aktivisty o 30 pro Prahu. Podmínkou je podle Svobody ukončení protestů
Číst článek
Cyklisté a obecně dvoustopá vozidla pak často vadí i chodcům. Za prvé jezdí často po tom zbytku chodníku, který zbývá k chůzi kolem mizerně zaparkovaných aut, kde ale nemají co dělat. A pak také platí, že právě kvůli nedostatku cyklistické infrastruktury na kolech často jezdí kurýři a amatérští závodníci, kteří se příliš neohlížejí na to, zda jsou kolem chodci, děti nebo psi. A je jedno, jestli jsou na silnici, na chodníku nebo v parku.
Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že k rozvoji měst, která jsou vstřícná k chodcům i cyklistům, je důležité zapojit do celého procesu veřejnost. A dostat ji na svoji stranu. A pak, po schválení referenda, tedy se silným mandátem, začít budovat široké chodníky a oddělené, nejlépe vyvýšené a dostatečně široké cyklostezky, spolu s bezpečnou infrastrukturou pro parkování kol či semafory, které upřednostňují pěší či cyklisty.
Aby byla pěší a cyklistická turistika atraktivní, musí se města zaměřit na bezpečnost a pohodlí pro cyklisty a chodce. Což přes všechny překážky terénu i historie je z technického hlediska relativně jednoduché. To, co doopravdy brzdí rozvoj, je politika.
Chodci, cyklisté i automobilisté mohou žít vedle sebe ve vzájemném respektu bez větších problémů. Prosazování jedněch na úkor druhých za každou cenu ústí v kulturní války, které pozorujeme v řadě českých měst. Focení zaparkovaných dodávek na chodníku, cyklistů v protisměru či chodců mimo přechody ale není tím, co zlepší život nás všech.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Je nebezpečné, když slovenský ministr vnitra přirovnává úplatkáře k Miladě Horákové
Petr Šabata
Cannes – výpadek optimismu ze současného světa
Martina Vacková
Bitcoinová kauza Pavla Blažka ničí volební šance Spolu
Petr Honzejk
Paříž sází stromy
Klára Notaro