Polská vláda odmítla těžbu zastavit i pokutu platit. To jí ale není moc platné, protože si ji Unie může odečíst z přidělených eurodotací – a navíc, Polsko pokutu musí zaplatit, i kdyby nakonec celý soud vyhrálo, trest je totiž za neuposlechnutí předběžného příkazu soudu těžbu zastavit okamžitě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Týden očima Petra Schwarze: Cesty špatným směrem

Rozezlený polský premiér Mateusz Morawiecki neodcestoval na summit do Budapešti, podle polských zdrojů proto, aby se nemusel setkat se svým českým protějškem Andrejem Babišem (ANO) – tomu prý Babiš ovšem nechce věřit, ale měl by.

Z vládní strany Právo a spravedlnost dokonce padly návrhy, aby Polsko zmrazilo své působení ve visegrádské čtyřce. To ukazuje bezradnost polských špiček, protože by to byl slušný debakl pro jejich politiku, která už tak má v Evropě jen velice poskrovnu spojenců.

Ale byl by to i docela tvrdý direkt zahraniční politice českého premiéra a prezidenta, zdůrazňující stále více spolu s Polskem a Maďarskem Visegrád jako oporu pro strategii „chceme evropské peníze, ale moc se nám nechce dodržovat evropská pravidla“.

Spěch ke špatnému cíli

Už tak o visegrádské spolupráci dost vypovídá to, že aby Česko dostalo svého deklarovaného spojence z nejbližších vůbec k jednacímu stolu, muselo ho žalovat u Evropské unie pro porušení jejích pravidel, a to Poláky asi žere nejvíc.

Převzato z Plusu

Z určitého úhlu pohledu se ale polské zlobě možná nedá zas tak divit – česká vláda sice nakonec podala žalobu, ti úplně nejvyšší čeští představitelé se ale se svými polskými protějšky bobtnající problém ani nepokusili řešit, možností přitom bylo dost, a to nyní právě polský tisk připomíná.

Například premiér Babiš seděl vedle svého polského protějšku na summitu unie v Portu – a nic. Prezident Miloš Zeman přijal v době, kdy žaloba ležela u soudu, na Hradě polského prezidenta Dudu, který ho přijel žádat o podporu v polské při s Bruselem o dodržování zásad právního státu, a také ji od české hlavy státu dostal – ale ani tuto příležitost Zeman nevyužil, aby Turów alespoň nadnesl, podle Hradu to nebylo na pořadu jednání, tam bylo jen pošťouchnutí Bruselu.

V Polsku tak lehce mohli nabýt dojmu, že českým špičkám o Turów vlastně nejde a žaloba přišla jen proto, aby se uklidnilo české veřejné mínění. Také nynější eskalaci polský premiér připsal blížícím se českým volbám, a můžeme jen doufat, že tomu tak není.

Premiér Babiš tento týden podle Lidových novin vysvětloval, proč o záležitosti nikdy nejednal, prý jde o problém odborný, a ne politický. To je dost zvláštní, protože pokud problém skončí u soudu, obvykle ho nazýváme jinak než odborným. A ještě zvláštnější je, že ochranu českých občanů před škodlivými dopady těžby pár set metrů od hranic nepovažuje premiér za politický problém. A mimochodem, co se v současném sporu ani neřeší – elektrárna krmená uhlím z Turówa je největším emitentem CO2 v okruhu 150 kilometrů od Prahy.

Zdokumentované podvody

V ruských volbách si udržela strana Jednotné Rusko ústavní většinu v dolní komoře parlamentu, výsledek nepřekvapuje o nic více než množství a způsoby zdokumentovaných podvodů ve volebních místnostech.

Odporná politika běloruského diktátora Lukašenka posílat přes hranice migranty do Evropské unie si vyžádala už pět lidských životů. Německý „antirouškař“ zastřelil dvacetiletého studenta, který si přivydělával jako obsluha na benzínové pumpě, protože ho mladík vyzval, aby si nasadil respirátor.

Čínský realitní gigant Evergrande je opět blíže krachu, dluží přes 300 miliard dolarů a nesplatil úroky z dluhopisů, vláda vyzvala úřady v zemi, aby se na krach připravily, bojí se nepokojů. Britská vláda se v situaci, kdy se občané kvůli pobrexitovému kritickému nedostatku řidičů nákladních automobilů potýkají se stále rostoucími problémy v zásobování, nyní už i pohonnými hmotami, rozhodla poukázat i na výhody brexitu a znovu zavedla imperiální míry a váhy místo metrů a kilogramů.

Běžec, který byl první v cíli půlmaratonu v anglickém Bristolu, byl nakonec diskvalifikován a nevyhrál nic, protože běžel jiný závod, než měl – přihlásil se do běhu na 10 kilometrů, který měl s půlmaratonem shodný start a úvod, a když se trasy rozdělily, vydal se omylem tou špatnou. Ať dobře zvažujeme, kam směřujeme, protože seberychlejší spěch ke špatnému cíli nemůže nic dobrého přinést, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Petr Schwarz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít